28.5.2022 | Svátek má Vilém


POLITIKA: Mlčení naší první dámy

19.4.2022

Ve svých předešlých příspěvcích jsem se hodně věnoval tomu, jak by se měl chovat ideální příští prezident. Nemůžeme ale zapomínat ani na první dámy a významnou úlohu, kterou by měly hrát.

Jejich role, nijak vymezená ústavou, měla vždy především neformální charakter. V průběhu času se dostalo do všeobecného povědomí lidí, že první dámy mají především stát po boku hlavy státu a podílet se na polidšťování úřadu prezidenta, což v praxi znamená především založení nějaké nadace a angažování v pomoci potřebným.

Rozhodně zde ale nechci tvrdit, že vliv prvních dam na společnost je bezvýznamný. Právě naopak. O významu funkce první dámy svědčí i skutečnost, že selhání v této roli může představovat závažný problém, což je v Česku bohužel i případ dnešní doby. Nejprve bych se rád věnoval tomu, jak se s rolí první dámy popasovaly manželky českých či československých prezidentů v minulosti.

Tradice z dob prezidenta Masaryka

Dobročinné aktivity prvních dam sahají až do dob počátků existence Československa. Jedná se o tradici, na jejímž vzniku mají zásluhu dvě ženy z rodiny T.G. Masaryka. Ušlechtilým a bohulibým činnostem se věnovala už Charlotta Garrigue Masaryková, manželka prvního československého prezidenta, která bojovala už před vznikem Československa za zlepšení práv a postavení žen ve společnosti.

Na začátku roku 1918, tedy ještě před vznikem ČSR a zvolením jejího manžela prezidentem, se však nervově zhroutila. Po zbytek života na tom už nebyla zdravotně příliš dobře, což jí poté ztěžovalo vykonávání oficiální činnosti a již v roce 1923 zemřela.

Dcera první dámou

Už v době, kdy byla Charlotta Garrigue nemocná, zastávala oficiální funkci první dámy Alice Masaryková, prezidentova nejstarší dcera. Také ona podporovala aktivity pro zlepšení sociální situace a vzdělávaní žen. Vedle toho se v roce 1919 podílela na založení Československého červeného kříže a byla také jeho předsedkyní.

Ve stejném roce také založila první Vyšší sociální školu v ČSR, jednoroční studium pro lidi pracující v oblasti sociální práce. Mimochodem má i zásluhu na tom, že v Česku slavíme Den matek – Alice Masaryková byla totiž jeho velkou propagátorkou.

Teprve Hana Benešová, choť druhého prezidenta Edvarda Beneše, se stala první manželkou prezidenta, která se naplno mohla věnovat činnosti první dámy. Svojí prací pro Červený kříž navázala na činnost Alice Masarykové a během druhé světové války pracovala pro Mezinárodní červený kříž. Po skončení války působila jako předsedkyně jeho československé pobočky, podobně jako dcera Benešova předchůdce.

Stále živý odkaz rodiny T.G.M.

Role dalších prvních dam v době komunismu nebyla tolik výrazná. Z významných počinů manželek komunistických prezidentů si zaslouží zmínku snad jen Irena Svobodová, manželka Ludvíka Svobody. Podílela se na projektu SOS dětských vesniček v Československu a díky svému příjemnému vystupování byla velmi oblíbená i mezi zaměstnanci Hradu.

Na meziválečnou tradici Charlotty a hlavně Alice Masarykových navázala až po roce 1989 Olga Havlová a v počátcích obnovy demokracie byla u nás průkopníkem v podpoře charitativních aktivit. V roce 1992 založila Výbor dobré vůle – Nadaci Olgy Havlové.

Jednalo se o jeden z prvních počinů tohoto druhu v tehdejším Československu. Posláním nadace je dnes stejně jako v minulosti pomáhat lidem znevýhodněným, zdravotně postiženým či opuštěným.

V pomoci potřebným se výrazně angažovala i druhá manželka Václava Havla - Dagmar Havlová. Stála za založením nadace Vize 97, která má velmi široké zaměření působnosti v oblastech zdravotnictví, vzdělávání a kultury. Její aktivity neustaly ani po odchodu jejího manžela z funkce hlavy státu. V době pandemie se Dagmar Havlová účastnila šití roušek.

Její nástupkyně Livie Klausová založila spolu s manželem Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových, který pomáhá lidem v obtížných životních situacích. Zaměřený je na podporu vzdělání. Poskytuje potřebným lidem stipendia, finanční příspěvky na kroužky, jazykové kurzy nebo autoškolu.

Paní Columbová

Dosud jsme si shrnuli, jak se chovaly první dámy předchozích prezidentů. Zbývá nám ale ještě současná první dáma – Ivana Zemanová, u níž bych se rád zastavil. Také ona pokračuje v tradici započaté Olgou Havlovou a založila nadaci nesoucí její jméno.

Nadační fond Ivany Zemanové se konkrétně zaměřuje zejména na pomoc trpícím dětem. Na veřejnosti se však manželka Miloše Zemana ukazuje jen výjimečně. Ze všech prvních dam v historii samostatného Česka působí jako nejméně výrazná. Trochu připomíná paní Columbovou.

Tragické mlčení první dámy

Její příklad ale ukazuje, že založit nadaci a občas prezentovat, kde všude se pomohlo, rozhodně nestačí. Zvláště za současné situace. Mimořádné okolnosti si totiž žádají i mimořádné činy a platí to i pro první dámu. I za situace, kdy v Evropě, pár stovek kilometrů od nás, zuří jeden z nejhorších konfliktů od druhé světové války, však paní Zemanová mlčí.

Dochází k masakrům civilního obyvatelstva ze strany ruských vojáků, dalších několik milionů lidí ztratilo na Ukrajině svůj domov a muselo utéct. Jenomže prezidentova manželka se bohužel chová, jako by na Ukrajině žádná válka nebyla. Z úst Ivany Zemanové jsme ani po několika týdnech neslyšeli ani slovo.

Převzato z blogu s autorovým souhlasem

Autor je europoslanec za KDU-ČSL, místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu



Hledáme 50 testerek: Vyzkoušejte s námi českou kosmetiku Linteo Baby
Hledáme 50 testerek: Vyzkoušejte s námi českou kosmetiku Linteo Baby

Hledáme 50 maminek, které se svými děťátky vyzkouší přírodní dětskou kosmetiku a vlhčené ubrousky Linteo Baby. Šance testovat je vysoká, stačí se...