POLITIKA: Mládí vpřed
Pokud vím, voleb 2006 se zúčastnilo pouhých 8 % prvovoličů, tedy mladých lidí mezi 18-22 lety věku, kteří poprvé ve svém životě dostali možnost ovlivnit volby do Poslanecké sněmovny. A nebyly to zdaleka první volby, které mladé voliče nezajímaly. Naposledy se mladí lidé výrazně zajímali o politiku těsně po roce 1989, kdy měli pocit, že existuje konečně jiný koncept, než byl do té doby. Je smutné, že v průběhu posledních dvaceti let zájem mladých voličů o politiku soustavně klesá.
Myslím, že je to způsobeno mimo jiné určitým neprůhledným systémem politického stranictví. Mladí lidé cítí, že naše parlamentní politické strany nevytváří podmínky, aby se kreativní, schopní, perspektivní a iniciativní lidé dostávali nahoru, aby nahrazovali opotřebované a zkorumpované politiky, kteří nemají už mnoho let co nabídnout. Strany místo toho, aby se otevíraly, tak se spíše stávají neprůhledné, nesrozumitelné a personálně neměnné.
Současně nemůžeme mladým lidem zazlívat, že je neoslovuje styl, vystupování a prezentace současných politických „špiček“, mezi které patří zdvižené prostředníčky a vulgární vystupování na straně jedné či kryptokomunistické vystupování na straně druhé. Mladá generace si jen těžko může brát za vzor osoby, jako jsou Rath, Paroubek, Topolánek, Langer, Čunek a další.
Na momentální české politické mapě jsou mladí lidé naštěstí zatím ve většině orientovaní spíše od středu napravo, a většina z nich radikálně odmítá komunisty. Jenomže kvůli tomu, že mladým voličům současné nelevicové strany nenabízejí nic, co by je mohlo nějak oslovit, existuje reálné nebezpečí, že ti z nich, kteří k volbám tedy vůbec půjdou by se mohli uchýlit k volbě jednoduchého extremismu (Dělnická strana).
Je třeba dát mladým možnost angažovat se v politice. Generace, která je smutným obdobím let vlády komunistů ovlivněna maximálně nepřímo, má bezpochyby co nabídnout (nové pohledy na řešení současných problémů, jiné životní cíle a postoje atd.)
Mladí voliči by mohli pomoct zabránit převaze Paroubka a komunistů nebo situaci, že by se do Poslanecké sněmovny dostali extrémisté. Říká se, že mladá generace se mobilizuje k volbám, až když něco závažného hrozí nebo přetekl pohár trpělivosti, což je první podmínka účasti (řekl bych, že tato podmínka je jednoznačně splněna). To by se ale nejdřív musel najít někdo, kdo by je oslovil a dal jim jistotu, že vše není dopředu rozdané a že i oni se mohou zapojit do formování budoucnosti státu.
Autor je student právnické fakulty UK