Chceme-li totiž diskutovat o připravovaných změnách zákona o pobytu cizinců na území ČR nebo zákona o azylu či souvisejících ustanoveních zákona o Policii České republiky, je třeba si nejdříve připomenout, že hlavním cílem připravované regulace je implementace práva Evropských společenství a Evropské unie do právních předpisů České republiky.

Jinými slovy, Česká republika se nechystá vytvářet nějaké specifické bariéry pro pobyt cizinců na svém území a současně se ani nepřipravuje rezignovat na svou kontrolní a regulační odpovědnost, kterou v této oblasti nese. Chystá se pouze zavést některé standardy, které již platí nebo v krátké době budou platit i v ostatních zemích Evropské unie.

Připravované legislativní změny jsou podle mého názoru k cizincům spíše vstřícné, což nemusí být vždy v naprostém souladu s národními zájmy naší země a v některých případech mohou zvyšovat bezpečnostní rizika.

Jednou z oblastí připravovaných změn je např. úprava postihů a opatření vůči zaměstnavatelům státních příslušníků třetích zemí, kteří na území členských států pobývají neoprávněně, tedy nesplňují podmínky pobytu na území členského státu. Je ovšem zajímavé, že předmětná evropská směrnice, na jejímž základě jsou změny připravovány, neupravuje žádné postihy, které by směřovaly proti nelegálně pobývajícím příslušníkům třetích zemí.

Naopak pro tuto skupinu osob zakotvuje některá práva, např. právo podávat stížnosti proti zaměstnavateli nebo se domáhat vyplacení dlužné mzdy, a to i po vycestování z členského státu EU. Je ovšem otázkou, zda právě taková vstřícnost vůči cizincům nepovede k vyšším aktivitám kriminálních organizací zajišťujících nelegální zaměstnávání cizinců.

Dalším důležitým okruhem změn jsou opatření reagující na rostoucí počet cizinců, kteří podáváním účelových žádostí zneužívají řízení o udělení některých druhů pobytů na území ČR ke krátkodobé legalizaci pobytu. Významnou změnou je i oprávnění policie v rámci pobytové kontroly, která nově bude moci vstupovat do objektů zaměstnavatele, a to i samostatně bez dosud povinné součinnosti např. s úřady práce. V tomto kontextu lze skutečně hovořit o některých zpřísnění podmínek, jež však mají plné opodstatnění.

Domnívám se, že stát rozhodně nesmí rezignovat na svou povinnost zajistit bezpečnost pro své občany a v tomto kontextu by měl usilovat o prosazení dostatečně přísných pravidel, jež by umožnila potřebnou úroveň ochrany před vstupem a pobytem nežádoucích osob na svém území. Eliminace bezpečnostních rizik by přitom měla mít vždy prioritu před pohodlím cizinců žádajících o pobyt na našem území.

(LtN, 44/2010)

Autor je bývalý ředitel Finanční policie, více k problematice na www.zimmel.cz

(Zveřejněno na blogu iDnes)