aneb K vládě vždy připraveni!

​Hlavním událostem tohoto týdne, bohužel, vévodí vražda české turistky v Egyptě. Poněkud na pozadí tak zůstalo pondělní hlasování naší vlády ve věci odložení dalších dvou vln EET neboli elektrické evidence tržeb.

Většina kabinetu přehlasovala návrh snad ještě stále koaličních lidovců a v současnosti politicky bezprizorního „bezkoaličního“ hnutí STAN.

Byl to první (a zároveň poslední) společný počin již přes týden neexistující koalice, která původně deklarovala až 20 % voličský potenciál. Sice netuším, na základě jakého výpočtu k tomuto číslu oba politické subjekty dospěly, protože algoritmus 7,5 % + 2 % = 20% prostě nevychází. Samotná snaha této dvojkoalice však vzbudila moji pozornost. Není tomu však kvůli pokračování dalších vln EET či snad kvůli složenkové loterii. Koneckonců, o tom, jestli se v případě EET jedná o počin šikanující všechny podnikatele, či státu prospěšné ekonomické rozhodnutí, rozhodne blízká budoucnost. Nejspíše to bude už výsledek parlamentních voleb letos na podzim. Samotné hlasování mě podstatně více zaujalo v kontextu toliko proklamované politické kultury.

Začněme tím pozitivním. Přestože se ČSSD (nejspíše)nenachází zrovna v oslnivé kondici, rozhodli se její ministři zákon, který z pozice nejsilnější vládní strany prosadili hlasy všech svých poslanců, udržet v chodu. Zatímco v řadě zemí by se jednalo o celkem normální postup, v Česku je potřeba podobný postoj ocenit.

Stačí se totiž podívat na přístup třetího koaličního partnera - KDU – ČSL. Z mého hlediska představuje tato tradiční strana fenomén. Přestože se naši lidovci doposud vždy těšili ze značné mediální podpory a shovívavosti, doposud ani jednou od roku 1989 nepřekročili v rámci svobodných parlamentních voleb hranici 10 %. Nevalný volební výsledek ovšem nemusel partajní špičky nikdy moc trápit, neboť chybějící hlasy voličů nahradil, s výjimkou voleb v letech 1998 a 2010, permanentní 100% koaliční potenciál. Lidovci byli a jsou u toho a o tom to je! Leč další volby se blíží a je potřeba obhájit pozice, což vzhledem k výsledkům voleb v roce 2013 asi nebude snad až tak těžké. Ba co víc. I Winston Churchill kdysi pravil cosi ve smyslu, že názory nemění pouze idiot.

Na rozdíl od jednoho z největších Britů historie ovšem lidovci svůj názor nezměnili, pouze poupravili. V rámci svého „EET prozření“ totiž nechtějí nic rušit, ale odložit... Do kdy? Nejspíše do říjnových voleb. Po nich bude totiž zřejmé, zda-li se dominantní politickou silou stane hnutí ANO, které má EET za jeden z pilířů svého programu a koalice s „anti EET“ stranami se bude jevit jako nemožná. V takovém případě se bude touha po „odložení,“ nikoli zrušení, hodit. V případě úspěchu protistrany budou moci věrní pana Bělobrádka prezentovat svůj „odkládací“ pokus jako prozření a rebelii.

Tímto ovšem příběh nekončí. Odložení dvou vln požadovala kromě KDU – ČSL i skupina poslanců STAN zvolených za TOP 09. Vyřešení jejich politické identity bude asi rébusem i pro naše politology. Na jedné straně byli zvoleni na kandidátkách strany, která se prezentuje jako pravicová a konzervativní a tudíž touží po vymazání EET z našeho života. Stejný postoj asi zaujímalo Hnutí starostů a nezávislých. Přinejmenším aspoň do doby, než během volebního období uzavřelo koaliční smlouvu s lidovci, tedy s tou vládní stranou, která EET prosadila. Znamená to, že se pan Gazdík a kol. rozhodli spokojit s odložením a taktickým vyčkáváním?Můžeme snad čekat, že poté co bylo hnutí STAN z koalice s lidovci vypuzeno, nějaký jiný EET mód? Já už nějak nevím, co mám vlastně čekat. Skoro bych řekla, že politika je v Česku uměním všeho možného.

Ačkoliv současná situace kolem STAN působí humorně, nepřijde mi k smíchu. Znám totiž starosty, kteří odvádí mimořádnou, leč nepříliš viditelnou práci a na základě veletočů svých parlamentních zástupců mohou cítit pocit zmaru. Mimochodem, když už jsme začali s EET. Podle článku týdeníku Euro vybraly finanční úřady v první polovině letošního roku na dani z přidané hodnoty 180 miliard korun, což představuje meziroční nárůst o 14 %. To je celkem slušný výsledek při růstu HDP, který nedosahuje ani 3 %, nebo se pletu?