V posledních týdnech se stále více objevují na stránkách médií úvahy, které obhajují dnešní ekonomický systém, tj. kapitalismus (například zde). Zdánlivě anachronismus, pokud si uvědomíme, jak dopadl "vědecký" systém, který se vychloubal tím, že bude jeho nástupcem, tj. socialismus a komunismus. Nicméně žádný anachronismus to zřejmě není. Nemusíme nutně hned upozorňovat, že komunistka Marta Semelová při oslavě výročí bolševického puče z února 1948 lhala z plných plic (zde). Mnohem více by nás totiž měla znepokojovat aktivita tak zvané "demokratické" levice ČSSD. Hejtman Jihomoravského kraje chce kvůli dalším úsporným opatřením vlády opět vyvolat hlasování o nedůvěře vládě (viz). Jen na okraj - "řešení", které nabízí ČSSD, je již plně orientováno na zvýšení daní. Plán ČSSD podle Bohuslava Sobotky je líbivý(?!), posuďme sami:

- odklad penzijní reformy (možnosti snížit si o 3 procenta odvody na sociální pojištění a převést tuto částku do penzijních fondů)

- odložení daňové reformy

- konec daňového zvýhodnění živnostníků oproti zaměstnancům

- obnovení daňové progrese, vyšší zdanění bohatých

- zrušení současných stropů sociálního pojištění a stropů na odvody zdravotního pojištění

- zvýšení firemních daní

- zrušení finanční kompenzace při církevních restitucích.

Co by to znamenalo?

1. Odklad penzijní reformy by způsobil další propad důchodového účtu státu. Dál by působil dlouhodobý vliv zvyšování počtu důchodců vůči ekonomicky aktivní populaci. Plné zachování dosavadního průběžného systému by bylo nutné řešit zvýšením sociálního zabezpečení. I kdyby se ČSSD zaklínala vším možným, jen zvýšení té části, které platí zaměstnavatelé, by vedlo ke zdražení práce a snížilo dalším podstatným způsobem konkurenceschopnost české ekonomiky.

2. Odložení daňové reformy je de facto totéž, co odložení důchodové reformy. A zde prostě neplatí, že "kdo nic nedělá, nic nezkazí". Čím později začneme, tím hůře.

3. Konec daňového zvýhodnění živnostníků je cesta, jak postupně živnostníky likvidovat. Živnostník, který podniká a riskuje, není zaměstnancem, který si "odkroutí" svých osm hodin a padla.

4. O vyšším zdanění bohatých a zvýšení stropů pojištění již uvažuje ve světle vývoje světové ekonomiky i současná vláda, lze tedy pouze očekávat, že když vláda stanoví případnou vyšší sazbu daně na 30%, ČSSD bude pro 50%.

5. Zvýšení firemních daní bylo už mnohokrát diskutováno jako neúčinné, které automaticky nic do státní kasy nepřinese, neboť firmy vhodně upraví své výdaje tak, aby pokud možno neplatily ani o korunu navíc.

6. Zrušení finančních kompenzací při církevních restitucích je hrubé potlačování náboženské víry, které je v řadě zemí i na východ od nás nemyslitelné. Takovým nápadům se může dařit právě a jenom ve společnosti zbavené víry, respektive tam, kde víru nahrazuje kus žvance.

Co říci závěrem? Komunismus zkrachoval na konci minulého století úplně všude. Udržuje se na několika málo místech planety formou tuhé diktatury rodinných klanů. Jinak i ty státy, kde ještě vládnou komunistické strany, důvěřují kapitalismu a ve svých ekonomikách privátní vlastnictví a iniciativu uznávají. Největší budoucí ekonomikou světa se do dvaceti let může za současného vývoje stát ekonomika čínská. Bezesporu, ekonomická politika Číny je jedním z důvodů světové nerovnováhy. Tou druhou stranou téže mince je dobrovolné se vzdávání tak zvaných vyspělých ekonomik vyrábět "normální" věci, jakými jsou předměty denní spotřeby. Jediným způsobem, jak současnou situaci řešit, je donutit vlády západní civilizace k návratu na cestu oceňování podnikání a rizik před snahou zabezpečovat obyvatelstvu standardy vysoké životní úrovně bez iniciativy a zásluh. To ale vůbec není chybou kapitalismu, to je jednoduše starý dobrý socialismus, který se formou různých "standardů" vloudil do západních politických praktik. Nechtěli bychom být zcela jistě v kůži čínských dělníků vysávaných čínskými korporacemi za blahosklonného dozoru komunistické strany. Pokud nám stále půjde o svobodu a demokracii, pak se prostě k principům svobodné ekonomické soutěže musíme vrátit. Nezaměňujme proto politický systém za ekonomiku. Na světě dnes nic jiného než kapitalismus neexistuje, je jen v různých částech světa zarámován jinými politickými standardy.