Miroslav Kalousek se stal před časem opět předsedou strany. Jeho názory jsou jistě přímočaré, jasné. Málokdy mlží. Ale ode mne žádné pozitivní ohodnocení nezíská.

Bohumil Doležal na Neviditelném psu obsáhle pojednal o roli Miroslava Kalouska v jeho nové funkci předsedy TOP 09. Impulsem byla jakási anketa, v níž se časopis Respekt obrátil na několik bývalých politiků a jednu političku, aby se vyjádřili o budoucnosti TOP 09 pod Miroslavem Kalouskem. Pan Doležal je komentátor velmi zdatný a s jeho názory souhlasím velmi často a rád. Dokáže totiž vždy své názory výborně zargumentovat.

To zásadní sdělení Doležala je v závěru stati:

„... už pár let u nás probíhá plíživá likvidace demokratické politiky pod falešnou záminkou boje proti korupci. Má setrvale podporu velké části veřejnosti a dokonce i podporu našich silných a jinak zcela spolehlivých spojenců ze zahraničí. A proto zrovna teď považuji za nutné říci zcela jednoznačně: podporuji Miroslava Kalouska a jeho nynější politiku. Nedělám to kvůli němu, ale kvůli České republice, a upřímně řečeno i kvůli sobě: abych si v té hysterické atmosféře, které u nás dnes a denně podléhá tolik lidí, nemusel nakonec připadat tak trochu jako prase.“

Pan Doležal má zcela jistě pravdu v tom, že současná vládní politika se halí do frází o „boji proti korupci“, ale ve skutečnosti vede k omezování osobní svobody a ke zvýšení role státu na chod celé společnosti. Třešničkami na dortu jsou v tomto smyslu právě schválené zákony o EET a již platná povinnost od ledna 2016 podávat tak zvaná „kontrolní hlášení“. O tom nepochybuji. Nicméně, svůj velký díl viny na stávající situaci má i bývalý Nečasův kabinet, který se bojem proti korupci také zaštiťoval a reagoval tak na veřejnou poptávku po takové politice. Kalousek byl v této vládě ministrem financí a sice EET ani kontrolní hlášení neprosazoval, ale ze stejných důvodů boje proti korupci a daňovým únikům prosazoval zase jiné věci (například retroaktivně zasahoval do zákonů o podpoře obnovitelných zdrojů energie). Nečasův kabinet měl samozřejmě smůlu v tom, že se v letech 2011/12 vrátil do ekonomiky pokles, a Kalousek tak hasil státní rozpočet nepopulárním zvyšováním daní, ačkoliv jak ODS tak TOP 09 slibovaly před volbami 2010 jinou politiku.

Nicméně Miroslav Kalousek si u mne zavařil zejména po volbách 2006, za tak zvaného „patu“, když se dohodl na vládě s levicovým populistou Jiřím Paroubkem s (tichou) podporou komunistů. Tehdy ho tento krok stál křeslo předsedy KDU-ČSL. Jen díky Mirku Topolánkovi převzal na konci roku 2010 ministerstvo financí a to spravoval s přestávkou v letech 2009/10 až do pádu Nečasova kabinetu.

Je mi líto, ale mě krásná slova Miroslava Kalouska nepřesvědčují. Nevidím českou politiku tak, že buď Kalousek, nebo Babiš. A navíc nelze vůbec vyloučit, že se Babiš s Kalouskem po dalších volbách nedohodnou na společné vládě, bude-li tomu situace v poslanecké sněmovně nakloněna. Kalousek i Babiš jsou dostatečně „flexibilní“ či „pragmatičtí“, aby se takový vývoj mohl uskutečnit. Kalousek skutečně mluví velmi dobře. Jeho minulé činy by však měly vést voliče k opatrnosti.