Prezident slibuje věrnost České republice a že bude zachovávat (dodržovat) Ústavu a zákony. Evidentně slib porušuje.

Prezident Miloš Zeman se ve čtvrtek přiznal k ovlivňování soudů sebou samým anebo i prostřednictvím svého kancléře bez bezpečnostní prověrky, Vratislava Mynáře. Je zcela irelevantní, zda soudy ovlivnil, či ne. Směrodatné je, že se je snažil ovlivnit.

Bývalý předseda NSS Baxa se o této snaze v rozhovoru rozpovídal: „“Přede všemi jsem tam od Miloše Zemana slyšel, že za ním byl pan Beneš z ČEZ a že tam máme nějaký případ, který je potřeba nějak rozhodnout. A o nějakou dobu později mi Miloš Zeman při podobné příležitosti přede všemi ostatními řekl: ‚Tak pan Beneš vás pozdravuje a děkuje.‘ Rozhodnutí bylo shodou okolností příznivé pro ČEZ. Já neměl v té věci vůbec žádný vliv, ale najednou jsem prostě vypadal jako ten největší zařizovač. Tyto dva výroky Zeman řekl před prakticky stejnými lidmi...“

Baxa popisuje, jak mu hlava státu při setkáních předkládala „seznam mých takzvaných hříchů, to znamená konkrétní rozhodnutí soudu, která se mu nelíbila“. Pokračuje: „A když jsem oponoval, že soudci jsou nezávislí a tak dále, odbyl to opakovaně tím, že řekl: ‚Ale vy jste šéf, vy to máte zařídit.‘ Poté mi řekl, že si mě dokáže představit jako předsedu Ústavního soudu. A řekl to opakovaně. Ten rozhovor jsme vedli mezi čtyřma očima. Potom začal mluvit o soudním řízení ve věci nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. A bylo mi jasné, že dává dost jasně najevo, jak má být rozhodnuto.“

Sám Miloš Zeman toto jednání nepopírá, ale vydává to za seznamování se stanoviskem, případně se hájí, že když mu Baxa z titulu své funkce dával doporučení, tak on může totéž činit vůči Baxovi. Ani náznak nějaké sebereflexe nebo pocitu nepatřičnosti.

Už jen sama skutečnost, že se prezident snaží ovlivňovat rozhodnutí soudů ke svému obrazu a neváhá přitom činit na soudce nátlak, ať už osobně nebo prostřednictvím svého kancléře, kolem kterého se přitom vznáší podezření z trestné činnosti, je důvodem k odstoupení z funkce. Avšak toto není jediný prohřešek.

Prezident slibuje věrnost České republice a že bude zachovávat (dodržovat) Ústavu a zákony. Evidentně slib porušuje. Stačí si připomenout pár příkladů. Můžeme začít tím, že je několikrát soudem usvědčený lhář, viz kauza Peroutka a další. Zcela nedůstojné chování sice není porušením Ústavy či zákonů, ale hodně vypovídá o morálních kvalitách.

Přejděme k závažnějším prohřeškům, hájení zájmů cizí mocnosti. Tady je příkladů z poslední doby mnohem více. Kauza Novičok, kde svými výroky hájil zájmy Ruska. Vydání zadrženého hackera Nikulina, opět intervence v zájmu Ruska a následná dehonestace ministra spravedlnosti. Nejnovější kauza Huawei ,kde pro změnu hájí zájmy Číny na úkor bezpečnosti České republiky.

Můžeme pokračovat vážnějším prohřeškem, veřejným hanobení našich bezpečnostních služeb, přesněji BIS a NÚKIB. Žádná hlava státu na světě si nedovolí zpochybňovat činnost takovýchto složek. Navíc ještě tak, že vyzrazuje veřejnosti části tajných zpráv.

Zeman označil BIS za čučkaře, protože prý BIS nechytil ani jednoho špióna. Odpověď, že se podařilo rozbít celou jednu větev ruských špiónů už nechal bez povšimnutí. Podobným způsobem dehonestoval i NÚKIB ohledně varování před firmou Huawei. Je zvláštní ,ze kupříkladu naši nejbližší západní sousedi, Němci, vážně uvažují jak vyškrtnout Huawei z budování sítě 5G kvůli značnému bezpečnostnímu riziku. Asi jsou v německé obdobě BIS a NÚKIB také čučkaři.

Dalším hříchem vůči Ústavě je nejmenování profesorů. Prezident dodává jmenování pouze lesk svého úřadu a není v jeho pravomoci kádrovat kandidáty. V tomto směru už dokonce rozhodl i soud. A tím se dostáváme k nejtěžšímu přečinu vůči Ústavě našeho státu.

Ústava dělí moc na výkonnou, zákonodárnou a soudní. Vyšlo najevo, že jak Miloš Zeman osobně, tak prostřednictvím svého kancléře činil nátlak na soudce a měl snahu ovlivnit jejich rozhodování dokonce tak, že by se to dalo kvalifikovat i jako pokus o korupci.

Aby toho nebylo málo, tak Zeman zmínil, že se jeho kancléř sejde s ústavním soudcem, který má coby zpravodaj na starosti Zemanův podnět ohledně „Lex Babiš“. Ústavní soudce přitom o nějaké schůzce neví. Zeman se snaží zákon nazvaný Lex Babiš zmírnit ve prospěch trestně stíhaného premiéra.

Shrňme si to. Miloš Zeman hájí zájmy cizích mocností. Nerespektuje Ústavu. Počíná si tak, že to lze považovat za porušování zákonů. Veřejně se přiznává ke snaze ovlivnit rozhodnutí a nezávislost soudů.

Miloš Zeman zjevně došel k přesvědčení, že je neomezeným panovníkem, kterého všichni musí poslouchat - politici, ministři, tajné služby i soudci. Kdo neposlechne, stává se terčem veřejné prezidentské dehonestace, ať už prezidentem samotným anebo jeho mluvčím, který bleskově začne sypat jedovaté tweety.

Buď to vše Zeman činí záměrně, a pak je zcela namístě žaloba pro velezradě, proces impeachmentu, anebo netuší, co činí, a pak je na místě odvolání pro zdravotní (duševní) nezpůsobilost zastávat úřad prezidenta republiky.