5.5.2024 | Svátek má Klaudie


POLITIKA: Holky pro všechno

24.7.2013

Nastupuje kabinet prezidenta Zemana. Část ministrů nemá se svým oborem žádné zkušenosti a dopředu říká, že nebude dělat nic

Pro Jana Fischera to musel být zvláštní okamžik. Stál ve slavnostním obleku na Hradě, kam se přál tolik dostat. Jenže nebyl v roli prezidenta, ale v pozici místopředsedy vlády a ministra financí týmu Jiřího Rusnoka. Čili kabinetu, který vznikl pouze z vůle prezidenta Miloše Zemana a dost možná dovede zemi až ke květnovým řádným volbám v příštím roce.

Fischer zaplnil poslední volné pole na seznamu. O křeslo ministra si sice několik týdnů veřejně říkal, Rusnok ho však přehlížel.

Sáhl po něm až jako po poslední variantě. Raději by na financích viděl třeba Kalouskova náměstka Ladislava Minčiče, jenže ten jeho nabídku odmítl.

Něco za něco?

Přestože nominace Jana Fischera působí jako z nouze ctnost, vybraný statistik a expremiér patří do té kategorie nových ministrů, kteří mohou obstát. U Fischera to má hned několik "ale". V den, kdy usedl do ministerského křesla, úspěšně dorovnal pětimilionový dluh, který zatěžoval jeho účet z volební kampaně. Štědrými dárci byli 78letý David Sivor z Izraele, jehož syn v Česku podniká v developerském byznysu. Sivor poslal dva miliony korun.

Více než milion přidal Ladislav Dráb, který vede energetickou skupinu CE Group, ve které Fischer dosud působil. Milion poslal právník Daniel Paľko. Fischer bude muset prokázat, že tyto peníze nebyly odměnou za protislužby. CE Group staví na Vysočině obří zásobník zemního plynu, smlouvu se státní firmou Diamo podepsala pět dní po demisi Fischerovy vlády.

A podle bývalého ministra Kalouska čeká Fischera také odolávání tlaku firem kolem gigantu Lukoil, který se chce přiživovat na operacích společností Čepro, Mero, Letiště Praha.

"Jsem rád, že nemám důvod pochybovat o tom, že nový ministr bude těmto tlakům čelit stejně nekompromisně, jako jsem čelil já," šťouchl si Kalousek. Jednatelem dceřiné společnosti gigantu Lukoil Aviation Czech je místopředseda Zemanovců Martin Nejedlý. Byl zodpovědný za financování Zemanovy kampaně. Sám Fischer na úřadě žádnou revoluci dělat nechce. "Žádné tsunami," prohlašuje. Jak řekl, jeho cílem je nastartovat růst ekonomiky například podporou výstavby železnic a dálnic nebo investicemi do vědy a výzkumu. Hlavním úkolem bude sestavení státního rozpočtu na příští rok. ODS a TOP 09 daly jasně najevo, že finanční plán Rusnokovy vlády nepodpoří. Pokud se k nim přidají další strany, což je pravděpodobné, Fischer s rozpočtem ve sněmovně pohoří. To se může stát hlavní pákou koalice, jak přinutit prezidenta jmenovat premiérkou Miroslavu Němcovou, která má pro svou podporu 101 podpisů.

Klidné vody

Šestá česká vláda po odstoupení Stanislava Grosse v roce 2005 je druhou s největším věkovým průměrem hned po sestavě Miloše Zemana, který nastoupil v roce 1998. Nejstarším členem vlády je pětašedesátiletá ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Ani ona zřejmě nezmění zásadním způsobem směr justice oproti svým dvěma předchůdcům Jiřímu Pospíšilovi a Pavlu Blažkovi. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman je jejím člověkem, osobně ho navrhovala jako českého zástupce do sekce Evropské unie pro justiční spolupráci (Eurojust) v Haagu.

Benešová stojí za vyšetřovateli kauzy, která stála za pádem Nečasovy vlády. Rozdávání postů exposlancům bylo ostatně jedno z hlavních témat proslovu, který měl prezident Miloš Zeman na Hradě k novým členům kabinetu. Dohled nad tím, aby nikdo do kauzy nezasahoval, označila hlava státu za jejich hlavní úkol. Benešová rovněž zkouší přemluvit ministra Petra Mlsnu ze strany LIDEM, aby se stal jejím náměstkem. Mlsna na to předběžně kývl. Tento krok může pomoci zajistit důvěru v dolní komoře, Rusnok se k jednání se stranami chystá v tomto týdnu.

K ministrům, kteří nechystají převrat, patří šéf resortu zdravotnictví Martin Holcát.

Náměstek ředitele FN Motol dostal pochvalu od odcházejícího Leoše Hegera. Chce pokračovat v jeho postupech, třeba v obhajování zdravotnických nadstandardů, s nimiž Heger neuspěl před Ústavním soudem. Holcát chystá i opatření, která budou pro státní pokladnu znamenat zhruba šestimiliardový výdaj.

Chce navýšit platby za státní pojištěnce a zároveň i odkoupit pohledávky zdravotních pojišťoven. Změny provede šéf diplomacie Jan Kohout.

Podle očekávání schválí Zemanovy kandidáty na velvyslance. Do Moskvy odjede Vladimír Remek, na Slovensko Livia Klausová. Z ministerstva zahraničí patrně také odejde před pár dny jmenovaná náměstkyně Veronika Kuchyňová Šmigolová. Sbalit si už musela vrchní ředitelka a šéfka ministrova kabinetu Kateřina Weissová. Z pozice generálního sekretáře se bude nejspíš poroučet Jiří Plíšek.

Novoty se dají čekat od nového ministra dopravy Zdeňka Žáka. Pětačtyřicetiletý dopravní expert pracoval v minulosti jako náměstek ministra Petra Bendla (ODS). Jeho dosavadní praxe je spjata zejména se železnicí, působil jako generální inspektor Českých drah nebo generální inspektor Drážní inspekce. A nemá rád generálního ředitele Českých drah Petra Žaludu, který zažil už sedm ministrů. Kvůli výpadům proti Žaludovi se Žák rozešel s někdejším ministrem Bendlem. Žák se domáhal Žaludova odvolání v roce 2009 z pozice šéfa dozorčí rady Českých drah, výpověď ale padla na navrhovatele. Žaluda poté požádal o policejní ochranu.

Z lesa, Kyjova a Třince

U čtveřice mužů, kteří nastupují do vedení dalších resortů, jsou očekávání nejistá.

Někdejší šéf Lesů České republiky František Koníček povede ministerstvo práce a sociálních věcí. V úřadě působil jako náměstek Zdeňka Škromacha, skutečnou kariéru udělal v Lesích. Na post ředitele rezignoval začátkem roku 2007 po nátlaku ministra Petra Gandaloviče. Důvodem byly pochybné tendry na lesnické práce, které kritizoval i antimonopolní úřad. Koníček figuruje v odposleších telefonátů Pavla Béma a lobbisty Romana Janouška. Hovořili o něm jako o "Mrtvém koni". Koníček byl stejně jako Jan Kohout členem KSČ.

Více exkomunistů měl jen tým Jana Fischera, kromě premiéra a Kohouta měli "červenou průkazku" ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle, ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, ministr kultury Václav Riedlbauch nebo ministr financí Eduard Janota.

Další neznámou je František Lukl. Stal se ministrem pro místní rozvoj. Jeho zatím jediná vážnější zkušenost spočívá v tom, že je podobně jako jeho někdejší předchůdce Jiří Čunek populárním moravským starostou. V daném případě Kyjova, a to od roku 2005.

Jiří Cienciala povede nově resort průmyslu. Jeho kariéra je spjatá s Třineckými železárnami, čtrnáct let tam (do roku 2011) byl generálním ředitelem, pak přešel do dozorčí rady. V roce 2008 vyhrál anketu Manažer roku, znalci ho mají za ostříleného praktika s dobrou znalostí regionu, který trpí potížemi hlavních zaměstnavatelů. Cienciala je rektorem, učí podnikání na soukromé vysoké škole v Ostravě. Ve své pozici chce podporovat Ostravsko a investovat do vědy a výzkumu. Do stejné kategorie jako Cienciala spadá přírodovědec Dalibor Štys, nový šéf resortu školství. V úřadu pracuje jako ředitel odboru výzkumu a vývoje. Zároveň působí jako proděkan Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Štys dopředu avizuje, že jeho činnost bude mít povahu udržovacího režimu. Chce navázat na Petra Fialu, očekávanou vysokoškolskou reformu nepředloží, pokud si nebude jistý, že projde.

Nový ministr životního prostředí Tomáš Podivínský je podobný případ. I on je na úřadě zaměstnán, i on ho chce spíše udržovat.

Náměstek bývalého ministra pro sekci technické ochrany přírody působil dříve mimo jiné jako šéf kabinetu ministra zahraničí Cyrila Svobody, byl generálním konzulem v Drážďanech, působil na ambasádě ve Vídni.

Kozáci a rádce

Ministr zemědělství Miroslav Toman bude pokračovat v rodinné tradici. Jeho otec za komunistické éry resort řídil, Toman působil za doby vlády ČSSD v letech 2002 až 2006 jako náměstek ministra. Je prezidentem Potravinářské komory a členem dozorčí rady Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Toman, známý jako tvrdý byznysmen, se nechal slyšet, že se pokusí změnit zákon o potravinách, aby obchodníci při pultovém prodeji nebalených potravin museli povinně označovat podíl hlavní složky výrobku.

Matadory jsou budoucí šéf vnitra Martin Pecina a obrany Vlastimil Picek. Zatímco pro Picka půjde o pokračování v úřadu, Pecina se na místo vrací po třech letech. Někdejší naděje ČSSD, o které se ve straně mluvilo jako o budoucím předsedovi a premiérovi, z partaje definitivně odešel letos v zimě.

Jeho pád začal rozpory s Jiřím Paroubkem, nesedl si ani s pozdějším předsedou Bohuslavem Sobotkou. Vadilo mu, že ČSSD nenavrhla na prezidenta Miloše Zemana. Ministr Pecina chce navyšovat stavy policistů a zvyšovat jim platy. Je znám tím, že se nebojí dělat personální změny. Ukázal to v kabinetu Jana Fischera, když odvolal náměstka policejního prezidenta Jiřího Houbu, prorektora Policejní akademie Jana Brázdu, náměstka ministra pro ekonomiku Jiřího Jirku, vrchního ředitele ekonomické sekce Karla Pešku nebo ředitelku odboru strukturálních fondů Radku Soukupovou. Vytáhl k sobě Jiřího Komorouse a přemýšlí o povolání bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho. Mohl by se stát Pecinovým náměstkem. Paletu ministrů doplňuje bývalý generální ředitel České televize Jiří Balvín. Stejně jako jeho dřívější kolegové se předem setkává s odporem umělecké obce. Vyčítají mu přátelství s pražskými politiky Pavlem Bémem a Milanem Richterem. Balvín radil v prezidentské kampani Miloši Zemanovi s mediálním vystupováním.

Z České televize ho odvolala televizní rada. Vadily jí manažerské chyby. Balvín také čelil stíhání kvůli podezření z manipulování veřejných zakázek. V budově televize navíc sledoval zaměstnance skrytými kamerami, údajně pro podezření, že využívají techniku televize pro své účely. Na kultuře se zabydlel rychle, z pozice ekonomického náměstka sesadil Martina Sankota.

Z vůle panovníka

Jak dlouho bude čtrnáctka ministrů a jejich premiér vládnout, záleží na prezidentu Miloši Zemanovi.

Sociální demokracie sice vyvolala hlasování o rozpuštění sněmovny na 17. července, nemá ale dostatek hlasů. Následovat bude žádost o důvěru vládě, kterou chce premiér Rusnok podat do sněmovny nejspíše kolem 8. srpna. "Nemyslím, že v téhle věci bychom měli spěchat," odůvodnil, proč chce využít téměř celou třicetidenní ústavní lhůtu.

V tomto týdnu se bude snažit přesvědčit šéfy parlamentních stran a frakcí, aby mu dali důvěru, jeho šance je minimální. Musela by se k němu přiklonit strana LIDEM, komunisté, odpadlíci a významná část ČSSD.

U posledně jmenované není Rusnok úplně bez šance. Prezident Zeman totiž varoval, že dá druhý pokus k sestavení Miroslavě Němcové, která drží 101 podpisů k podpoře pravicové vlády. A místopředseda sociálních demokratů Michal Hašek už svou stranu vyzval, aby zvážila podporu Rusnokovu kabinetu. Je to podle něj lepší, než kdyby nezískal důvěru a opět vládla dosavadní koalice. "ČSSD by měla nově formulovat svůj postoj, včetně možnosti podpory kabinetu Jiřího Rusnoka. Je to podle mého názoru pro Českou republiku určitě lepší řešení než návrat zprofanované pravicové koalice ODS, TOP 09 a LIDEM z politického hřbitova," dodal Hašek

Hašek má blízko k Miloši Zemanovi, jeho postoj je logický. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka zato několikrát zopakoval, že nový kabinet nemá jeho podporu a že jediným řešením jsou předčasné volby. Prezidentu Zemanovi se takto daří plnit další z předsevzetí, štěpit sociální demokracii, jejíž vedení nemusí.

Bohuslav Sobotka vyškrtal ze stínového kabinetu ČSSD skoro všechny Zemanovy stoupence, třeba Zdeňka Škromacha.

Prezident prohlásil, že věří v úspěch Rusnokova kabinetu a na druhý pokus sestavení vlády nemyslí.

Týdeník EURO 29/2013, 15.7.2013