Kdo by se na tohle rád nezeptal? Nebo jinak: Kdopak se na tohle drze ptá? Nebo jinak: Komu je co po tom? Vybrali jste si otázku namísto odpovědi na původní otázku? Měli jste si vybrat, protože v české vysoké politice není zvykem odpovídat na důležité otázky přímo, ale zaútočit jinou otázkou. A tahle otázka vyvolá útočných otázek celé hejno, budou lítat ze všech stran a nejen světových, i politických – no, ze všech úplně ne, ale z těch nejvýznamnějších.

Tak například pod účetní uzávěrku hospodaření ODS za rok 2010 se podepsal pan Miloš Havránek a pod účetní uzávěrku hospodaření ČSSD za rok 2010 se podepsal pan Petr Šrámek. Oba pánové jsou spolumajiteli firmy Bene Factum, přičemž pan Miloš Havránek prováděl audit za HZConsult, společnost přímo propojenou s firmou Bene Factum.

Bene Factum se zapsala jako akciová společnost 27.7.2007 přejmenováním z firmy MALTUS service, a.s., která se registrovala 29.6.2007 se základním kapitálem 2 miliony Kč. Předmětem podnikání společnosti jsou od 29. června 2007 činnost podnikatelských, finančních, organizačních a ekonomických poradců, pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti, služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy a od 30. listopadu 2007 ještě výkon činnosti ověřovatele (auditora).

Ekonomický expert strany VV poslanec Babák si náhle vzpomněl, že vlastní 15% akcií této akciové společnosti, poté, co vyvstala otázka, odkud vzal 6 milionů na dar Věcem veřejným. Protože se zároveň podařilo dohledat Babákovy hypotéky na dalších 12 milionů, vyvstala otázka pro ekonomického experta, jak se k takovým milionům dá dostat. Pan Babák podle svých slov získal jako půjčku i těch 6 milionů. Vlastně nic nemá, jen půjčky a hypotéky. Ale čím tedy ručí? Doufám, že ne svojí hlavou.

Nevím, kde rozdávají tolik půjček zmíněného objemu, aniž by člověk ručil majetkem, ale nejsem ekonomický expert, a tak takové půjčky nezískám. A to je dobře, protože bych je ani nesplatila, patrně proto, že nejsem ekonomický expert páně Babákova talentu a nemám jeho hlavu, respektive životopis, dovednosti, konexe, známosti, vazby a informační potenciál, nebo rovnou databáze s těmi správnými informacemi.

Ať počítám, jak počítám, 15% akcií z částky 2 000 000 Kč, je stále jen 300 000 Kč. Akcie pana Babáka jsou na doručitele, čili anonymní. Není proto divu, že ačkoliv volební program VV hrdě propagoval popravu anonymních akcií, pan Babák po vstupu do vlády otočil a volební bod své politické strany poopravil na podmíněnou větu s klauzulí „by mělo, by nemělo, …“, protože takhle se s jednou vyřčenou větou vždy lépe opakovaně pracuje v posunu času a situace.

Názor pana Babáka je takový: „Akcie na majitele by neměly mít firmy, které chtějí mít státní zakázky, ale dokážu si představit na svém případu, že z obchodní strategie je dobré, když není člověk za danou firmou vidět.“ Tak to ekonomický expert vyjádřil trefně.

Držet akcie na doručitele akciové společnosti, jejíž dceřinky nebo která sama se stará o účetní audit nejsilnějších politických stran v zemi, je k nezaplacení. To se i vložených 300 000 Kč dokáže tak vyplatit, že možná ani ne za dva roky člověk může uzavírat hypotéky na 12 milionů, zatím odhalených, a půjčovat si na několikamilionové dary.

Akciové nadšence ale musím na tomto místě mírně zbrzdit. Jednak jde o to, které akcie za 300 000 Kč nakoupíte, ale hlavně, a to je opravdu to nejdůležitější, je nutné, abyste byli ekonomičtí experti s přístupem k informacím, mnohdy nejen ekonomickým a souvisejícím přímo s akciemi, které máte v portfoliu.

Příkladem úspěšného akcionáře je pan Gross a nyní, zdá se, i pan Babák. Na panu Babákovi je velmi sympatické to, že takto sítí, rozprostřenou kolem sebe, dokázal spojit – nemyslím stmelit, jen prostě nahodit nit k druhému, tedy dokázal spojit významné politické strany v ČR, jakými jsou ČSSD, ODS, i VV. Uspořádání ve výčtu volím podle abecedy, protože každým rokem pořadí podle významu stran může vypadat jinak.

Pořád mi v hlavě leží základní poučka finanční gramotnosti, a tou je požadavek vyrovnaného rozpočtu. Ekonomický expert pan Babák ji jistě zná a drží se jí. Proto s nebojí, že by snad nedokázal z poslaneckého platu a dalších příjmů kočírovat svoje finanční závazky.

Podobně jako pan John ani já si nemyslím, že by pan Babák osobně účtoval stranám ODS a ČSSD, jednoduché vysvětlení se nabízí takové, že pan Babák má firmy, které dělají nějakou práci. A v tom to právě je. Normální smrtelník, který dělá nějakou práci, takové hypotéky a půjčky jednak neuvidí, jednak by je splácel společně se svými třemi dětmi a deseti vnoučaty.

Právě na tomto místě chci vyzvat normální smrtelníky, aby si vážili nadlidí, jakými jsou úspěšní akcionáři a majitelé firem, které umějí za dva roky vyvařit z kapitálu 300 000 Kč jen pomocí nějaké poradenské činnosti stonásobky. Važme si jich a podporujme je nepřímo přímými i nepřímými daněmi. Kdybychom totiž nesypali do státní kasy, mohla by vyschnout, nebylo by z čeho živit státní zakázky a návazně na to by zhynuly některé nyní neuvěřitelně výborně prosperující firmy s akciemi na doručitele.

Už je to tak, v civilizovaném světě by takové firmy státní zakázky nezískaly. To je možné právě bez problémů u nás. A vůbec nám nevadí, že kolikrát námi vážené a rozmazlované firmy sídlí v daňových rájích. Nebýt jich, nebyly by silné politické strany. A nebýt silných politických stran, museli bychom si snad tu politiku dělat sami. A přiznejme si upřímně, kdo z nás by tuhle náročnou, zodpovědnou a odbornou práci dělal jen za nějaké ministerské nebo poslanecké platy a náhrady?

Vůbec největší expertní umělecké dílo je evidentně umění dosáhnout toho, aby se auditor hospodaření politických stran dopočítal zejména v otázce odvedení sociálních a zdravotních poplatků a daní. Ale copak jen hospodaření politických stran … Vždyť letos to díky Kalouskově smyčce, pasti nebo anekdotě nebo jak to myslel, se zdaněním poslaneckých platů a náhrad nelícuje ani v parlamentu.

Tolik ekonomických expertů elegantně zvládne hospodaření nejsilnějších politických stran. A že by nikdo z nich nedomyslel hospodaření parlamentu? Copak nejsou zvyklí počítat sociální odvody a daně? Prý si na tu katastrofu chce parlament půjčit od státu.

Mám zlepšovací návrh – ať jim dají nenávratnou půjčku politické strany, které si své lidi na posty nominovaly a dosadily a také za volební výsledky získaly velkorysý balík ze státní kasy. Politické strany si takovým darem korektně sníží daňový základ. Jejich účetní auditor si s tím korektně poradí, vždyť si poradí i se zapeklitějšími finančními toky. Nakonec si ho přece ekonomicky sílící politické strany tak dobře platí, že i akcionář jásá, přestože ekonomiku i trh práce otravuje, požírá a trýzní krize, nejen hospodářská a finanční, zřejmě i politická a morální.

Jestliže akcionář auditorské firmy je vysoký politik politické strany, to by v tom byl taky čert, aby se nepostaral o dobré kšefty auditorská firmy u politických stran, zvlášť když jiné firmy drtí krize. A proč by se nepostaral, když tím zhodnotí své akcie? Na to samozřejmě přijde kdejaký ekonomický samouk, ale jen ekonomický expert ví, jak to navléct, aby to vyšlo a fungovalo, krize-nekrize.

Převzato z JanaSimonova.blog.idnes.cz se souhlasem autorky (její další blog: Simonova.blog.cz)