Středeční jednání krajských hejtmanů s Nečasovou vládou určitě nebylo idylické. Nedokázali se například shodnout na spolufinancování operačních programů Evropské unie nebo na desetiprocentním snižování platů ve veřejném sektoru. David Rath, vystupující pod vlajkou Středočeského kraje, však i přesto kolegy kritizuje, že jdou kabinetu příliš na ruku. A protože chtěl ukázat, že on se s Nečasem bratříčkovat nebude, odmítl účast na úvodním pracovním obědě s argumentem, že by mohl skončit jeho žaludeční nevolností. Rathovo solitérství, projevované prý též častou absencí na hejtmanských poradách, popudilo ostatní natolik, že zrušili jeho post místopředsedy asociace krajů.

Když se porozhlédneme po sociálních sítích či mezi členy ČSSD, zjistíme, že radikální odpůrci Nečasovy vlády Davidu Rathovi tleskají. Je podle nich zásadový a nenechá se uplácet. V pravolevé optice se jeho gesto skutečně dá pochopit. Je tu ale ještě jiný možný pohled. Hejtmani ve svých funkcích nezastupují jen své strany nebo voliče. Jsou reprezentanty všech obyvatel daného regionu – a podle toho by se měli chovat. Tedy bez divadelních etud, zato maximálně věcně. S vládou se klidně i ostře přít, avšak dialog nebojkotovat, na tom nikdo nevydělá. Většina hejtmanů takto uvažuje dlouhodobě. Vědí že kabinet tahá za delší konec provazu, ostatně ve Sněmovně, kde se přijímají klíčová rozhodnutí, dnes má Nečasova koalice majoritu sto osmnácti hlasů. Podíváme-li se do minulosti, uzříme, že stejně pragmaticky si za časů levicových vlád počínali pravicoví hejtmani. A neváhali se ani postavit Topolánkově politice „nulové tolerance“. Následovala pře s partajním předsedou o styl i obsah krajských volebních kampaní. Poté byli smeteni oranžovou vlnou, třebaže důvody jejich porážky byly hlubší a vážnější.

Sociálnědemokratičtí hejtmani by měli být poučenější. Nemá smysl se distancovat od celostátní politiky a nemá smysl se navzájem hádat. Bohužel těm z nich, kteří víc žijí vnitrostranickým personálním zápasem než problémy svých regionů, se to ale bude vysvětlovat velmi obtížně.

Psáno pro ČRo1