Zajímavější než novoroční prezidentský projev samotný tradičně bývají následné komentáře politiků. Z nich lze odtušit, v jakém rozpoložení vstupují do další etapy svého působení, jaká témata hodlají nadnášet a jaký styl jim bude vlastní. Jinak tomu není ani letos, kdy politické varieté má na programu hned troje volby, včetně výběru nové hlavy státu.

Bombasticky se ozval předseda lidovců. V Klausově projevu mu prý chyběl větší důraz na morálku. Jiří Čunek, symbol čistoty a poctivosti v politice, nás tedy patrně i v roce 2008 bude školit, jak ve vší počestnosti shromažďovat velké peníze z nízkých platů. Čunek též postrádal v prezidentově vystoupení charakteristiku cíle, k němuž směřujeme. Že by KDU-ČSL již ten svůj našla? Její přizvukování vládní reformě, která nejtíživěji dopadne na sociálně slabé, důchodce a mladé rodiny s dětmi o tom zatím nenapovídá…

Šéf SZ Martin Bursík očekával, že se Klaus zaměří na budoucnosti. Má recht. Přítomnost zeleným dvakrát nenahrává. Kabinet dosud nepřesvědčili ani o nutnosti omezení pohybu kamiónů po dálnicích, natožpak o významu referenda či o potřebě, aby ovládací panel eventuálního radarového zařízení v Brdech byl v Bruselu, nikoli ve Washingtonu.

Lídr ČSSD Jiří Paroubek Klausovi vytkl, že je schopen vést s veřejností už jen monolog. Pokud to věstí záměr sociální demokracie rozvinout debatu s různými sociálními skupinami a sdruženími, která je reprezentují, může jít o nadějné vykročení do nadcházejících volebních klání. Vždyť v minulosti občané ČSSD často vytýkali, že kvalitní levicový program neumí interpretovat, že spíše šustí papíry a oficiálními prohlášeními, než aby promlouvala uvolněně a srozumitelně.

Předseda KSČM Vojtěch Filip považuje Klausovy věty za příliš emotivní. Vždy racionální a pragmatičtí komunisté tím naznačují, že i v tomto roce je více než hezká slova budou zajímat čísla. A nemylme se: nejen ta, jež mapují vývoj tuzemské životní úrovně. Mnohem sledovanější budou počty poslanců a senátorů, kteří v únoru svými hlasy rozhodnou souboj Klaus-Švejnar. KSČM prvního ledna opět zvýšila svoji cenu. Nestačilo jí, že se Klaus distancoval od těch, co vedou opožděnou válku s režimem, který zde byl nastolen v osmačtyřicátém. A aby nebylo mýlky, popsal Filip Klausův projev jako nejslabší od jeho nástupu do prezidentské funkce. Copak ještě budou muset uchazeči o žezlo spáchat či slíbit, aby se dočkali komunistické podpory?

Nejvýstižnější reakce nakonec byla Topolánkova. Předseda ODS nejprve odmítl prezidentovo vystoupení komentovat. Po společném obědě se pak přidal k chvále, v jak skvělé době žijeme. Bodejť! Topolánek dobře ví, že voda teče a slova plynou, zatímco ke každodennímu lahodnému vládnutí s dvojicí Melčák-Pohanka v zádech nepotřebuje žádné vize či plány, ba ani prezidenta. A to přesto, že mu Klaus ještě může v ODS pěkně zatopit – ať už ve druhém (naprosto svobodném) volebním období na Hradě, nebo poražen v podhradí.

Právo 3.1.2008