Parlament otevřel cestu, aby se tradiční čínská medicína hradila z českého zdravotního pojištění. Učinil tak hlasy především poslanců a senátorů za hnutí ANO, za sociální i občanskou demokracii, TOP 09 a komunistickou stranu.

Doporučil jim to ostatně ministr zdravotnictví, sociální demokrat Miloslav Ludvík. Konkrétně se přihodilo, že poslanci schválili přílepek k zákonu o vzdělávání zdravotních sester, ve kterém se ustavuje jako zdravotnické povolání terapeut tradiční čínské medicíny a specialista tradiční medicíny.

Podle ministra budou tito zdravotníci vychováváni na sociálně-zdravotních fakultách, které fungují zvláště v regionálních univerzitách, přednášet jim budou mimo jiné i odborníci z Číny.

O tom, že něco není v pořádku, svědčí dopis děkanů všech lékařských fakult senátorům. Děkani jednak odmítli, aby se jejich školy na výchově terapeutů i specialistů podílely, jednak varovali, že se schválením dvou nových zdravotnických oborů otevírá možnost, aby byla tradiční čínská medicína hrazena z povinného zdravotního pojištění. Jde o státem schválenou zdravotnickou službu, proč by nemohla některá z pojišťoven rozhodnout, že tyto služby bude platit.

V tomto výhledu se skrývá skandál evropského rozměru, který shazuje pověst celého českého zdravotnictví. Evropská medicína stojí na vědeckých výzkumech a jako taková se rozšířila po celém světě.

Samozřejmě existují různé tradiční léčitelské postupy, evropská civilizace ale vždy rozlišovala, která terapie stojí na důkazech a která pouze na tradici, která nejde vědeckými prostředky ověřit. Tradiční čínská medicína je proto v celé Evropě považována za léčitelství.

Může být provozována stejně jako jiné léčitelské metody typu homeopatie nebo bylinkářství, z veřejných prostředků se však v některých zemích platí pouze v tom případě, kdy si její postupy osvojí podle jasných pravidel evropsky vystudovaný lékař.

Nevědeckou čínskou medicínu teď může v Česku najednou jako uznávaný zdravotnický obor provozovat tzv. lékař, který bude mít vzdělání jen z čínské univerzity, případně terapeut vzdělávaný podle bůhvíjakých pravidel.

Ministr Ludvík si je dobře vědom, co se v Česku mění, a snaží se proto celý příběh bagatelizovat. Ze zdravotního pojištění se prý čínská medicína platit nebude, v přílepku zákona o sestrách jde prý jen o to, nějak regulovat současnou praxi, kdy čínští lékaři stejně léčí bez pravidel na každém rohu.

Takovou výmluvu může vzít vážně jen hodně naivní člověk. Regulovat léčitele je možné i bez příslibu, že budou placeni z veřejného zdravotního pojištění. Ministr může pojišťovny nutit, ať tradiční čínskou medicínu neplatí, pokud ovšem svým rozhodnutím neporuší zákon, pak zasáhnout nemůže. Nehledě k tomu, že sám Ludvík už za půl roku ministrem nejspíš nebude.

Tuzemské zdravotnictví má málo peněz i bez toho, že s nimi plýtvají nezodpovědní politici, kteří otevírají možnost, jak o ně přijít podporou exotických a nevědeckých terapií.