Aktuálně.cz vyšťouralo - spíše však dostalo z Lidového domu - „sólokapra“: že se uskutečnila „tajná“ schůzka mezi Paroubkem a Topolánkem. Podle médií schůzku navrhl Paroubek, a vyjádřil tak Topolánkovi „sympatie“ a současně pohoršení nad ODS, která ho „popravila“. I Topolánek se údajně vyjádřil tak, že ho ODS popravila podobně jako někde v Africe. Tato „tajná“ schůzka by sotva stála za povšimnutí, kdyby nebylo pár dnů do voleb. Zamysleme se tedy chvíli nad tím, co si od této schůzky slibuje Paroubek i Topolánek.

Topolánek, zbaven povinností a důležitosti, je ve velmi obtížné situaci. Po měsících dřiny - a to myslím zcela bez ironie - je jeho organismus napnutý k prasknutí a náhle je nezaměstnaným politikem. Tato změna je častým důvodem k tomu, že se takto postižení lidé dostávají do hluboké deprese pramenící z pocitů nedůležitosti a nevýznamnosti jejich současného života. V tisku také proběhlo, že si údajně založil firmu na poradenství. Jestliže bývalý předseda ODS vnímá svůj odchod jako „popravu“, popravdě je nutné poznamenat, že hlavu si do oprátky nasadil zcela sám a dobrovolně. Zatažení smyčky bylo pak jen otázkou času. Jestliže Paroubek osudu Topolánka „lituje“ a píše o tom, že v ODS panují zákony „vlčí smečky“, naznačuje tím svůj postoj vysoce „nad věcí“. Náhle je Topolánek „gentleman“ a máme věřit tomu, že hrubé výpady na jeho adresu byly jen politickou pózou. K tomu dodávám vlastně jedno z pravidel, které stoprocentně platí. Jestliže dnes Topolánek zjišťuje, že nemá přátele, je to jen důsledek toho, že drtivá většina jeho tak zvaných přátel byla politicky vynucená. Stále platí přísloví, že v nouzi poznáš přítele.

Paroubek chtěl bezesporu tímto gestem ukázat, že není žádný „nelida“. To, co o schůzce přinášejí média jako hlavní sdělení, a sice že se Topolánek na Paroubka může „kdykoliv obrátit“, je vědomá manipulace s veřejným míněním. Prosťáčkové, za které nás bezesporu ČSSD a její vůdce považují, si mají oddechnout a má se jim ulevit: „Vždyť on ten Jirka je vlastně úplnej kanón!“ Vzhledem k tomu, jak propagandistická mašinérie socialistů pracuje, nic nového. To neuvěřitelně brutální napadání soupeře a lákání na volební úplatky ale nezmizelo! Je to jakýsi docela maličký úskok, který má otevřít dveře tam, kde by to ještě včera téměř nikdo nečekal. Protože Paroubek nedělá nic bez kalkulu, i v této schůzce vidím politický kalkul s tím, jak se řada předvolebních průzkumů blíží k poznání možného opakování volebního „patu“ z roku 2006, kdy by sice ČSSD mohla výrazně zvítězit, ale s komunisty by nezískala současných 100 mandátů. V takovém případě by nutně musela po případném výpadku lidovců spoléhat zvláště na Věci veřejné (viz „tajné“ setkání Petry Paroubkové s člověkem, který na rozdíl od Johna může za spolek VV podepisovat dohody). Na otázku z titulku tak odpovídám: „Ne. To Paroubkovi schází Topolánek!“