POLITIKA: Chucpe Paroubek a jeho lep
Dovedete si představit, jak by Jiří Paroubek vyváděl? Jak by svolával mimořádné tiskové konference? Jak by dštil oheň a síru a požadoval rezignaci kdekoho? Jak by křičel, že je to největší politický skandál v novodobé historii a že je zcela zřejmé, že za vším stojí političtí protivníci z ODS? A vlastně by měl pravdu.
A teď zpátky do reality. Ten příběh se přesně takhle odehrál, jen v obráceném gardu, Bublanova inspekce poslouchala Langera. A co dělá Jiří Paroubek? Pokud odpovídáte, že křičí, že je to skandál, máte pravdu. Dokonce požaduje i ty rezignace. Zde však veškerá podobnost končí. Paroubek totiž nekřičí, že se omlouvá, nýbrž že omluvu chtějí on a ČSSD, neboť nikdo prý neprokázal, že za zjevným politickým zneužitím inspekce ministra vnitra stojí právě sociální demokraté. Jako kdyby se podobná zadání odehrávala na oficiálních jednáních a pořizoval se o nich zápis. O nějaké politické odpovědnosti za prostředí, ve kterém žijeme, Paroubek také zřejmě ještě nikdy neslyšel. Židé mají pro tento typ lidí hezký termín: chucpe (jedinec, který poté, co zavraždil své rodiče, křičí, aby okolí bralo ohled na to, že je sirotek).
Korunu všemu pak nasadili poslanci KSČSSD. Odhlasovali, že odstoupit prý mají Topolánek, Nečas a – hezky po kocourkovsku i – odposlouchávaný Langer. Je to stejné, jako kdyby soudruzi poslanci odhlasovali, že v létě sněží a slunce vychází večer.
Na pozadí celé téhle komedie by nám neměla unikat nejpodstatnější věc. Namísto obsahu Kubiceho zprávy, totiž že stání správa pod vedením ČSSD prorostla s organizovaným zločinem, se řeší, kdo zprávu vypustil ven. A na tenhle Paroubkův lep sedají i média.
Zdroj: aTeo.cz
3. 10. 2006, www.petrstepanek.cz