Francouzské prezidentské klání se pochopitelně rozebírá ze všech možných úhlů pohledu. Plyne z něj však nějaké poučení i pro českou přímou prezidentskou volbu?

Ve Francii se především opět jasně ukázalo, jak důležité je složení celého pelotonu, to, kolik lidí kandiduje a jak jsou politicky vyprofilovaní. Vždyť soupeří-li více politicky podobných kandidátů, mohou si vzájemně „požírat“ hlasy.

Při rozboru výsledků pozornosti zpravidla uniká jistý Nicolas Dupont-Aignan, jenž obdržel skoro pět procent. Bodejť, kdo by se zajímal o „chudáka“ na šestém místě. Přitom jde o jednu z klíčových postav celého volebního klání.

Zmíněný „chudák“ byl původně členem středopravicových francouzských Republikánů, leč osamostatnil se. Zhruba řečeno, politicky leží někde mezi Le Penovou a Fillonem, podporuje například opuštění eura a návrat k franku. Ale co kdyby nekandidoval? Jak by se zachovalo jeho milion a skoro 700 tisíc voličů? Rozdělili by se mezi Fillona a Le Penovou půl na půl, nebo v nějakém jiném poměru?

Kdyby větší část z nich přešla k Fillonovi, dostal by se možná do druhého kola na úkor Le Penové, poněvadž za ní zaostal zhruba o půl milionu hlasů. Finále Macron versus Fillon by pak znamenalo něco dost jiného než souboj Macron kontra Le Penová. Komentátoři by nejspíše psali o tom, že hydra extremismu byla drtivě poražena a u Francouzů zvítězil zdravý rozum již v prvním kole. Euro by neobyčejně zpevnilo.

Kdyby naopak většina voličů Duponta-Aignana přešla k Le Penové, stala by se vítězkou prvního kola asi ona, jelikož na Macrona ztratila milion hlasů. A vítězství v prvním kole by ji přece jen poskytlo lepší výchozí pozici pro kolo finálové. V médiích by nastal poplach, titulky by přímo hřměly: Le Penová vítězí, vystoupení Francie z Evropské unie neboli frexit na obzoru! Euro by postihl dramatický propad.

Nechci zde zbytečně strašit, ale reálně existoval jeden ještě hrozivější scénář. Druhé kolo v sestavě Marine Le Penová a kandidát radikální levice Jean-Luc Mélenchon, který rovněž ostře vystupoval proti Evropské unii. Takové složení finálové dvojice by učinilo frexit dosti pravděpodobným. A nebylo kdovíjak daleko, vždyť procentní rozdíly mezi prvními čtyřmi kandidáty ve Francii nejsou příliš velké.

O předpokládaném výsledku českých prezidentských voleb lze tudíž vážněji spekulovat teprve tehdy, až budeme znát všechny účastníky souboje. Podle nedávného průzkumu mají nyní šanci na postup do druhého kola tři kandidáti: Miloš Zeman, Michal Horáček a Jiří Drahoš.

Ale kdo další se třeba ještě přihlásí? A pokud by se kupříkladu komunisté rozhodli nasadit svého kandidáta, začal by pravděpodobně ukusovat ze Zemanova koláče. S prognózami výsledku zápasu o Pražský hrad proto počkejme alespoň do léta, teprve pak budeme moci být trochu moudřejší.

Autor je politolog