Z dětství si pamatuji karikatury mužů dělajících po výplatě stojku, aby jim z kapes vypadala všechna hotovost a tuto mohla uchránit jejich žena a “spravedlivě” (= dle vlastního uvážení) ji přerozdělit ve prospěch celé rodiny. O takových mužích se říkalo a říká, že jsou pod pantoflem.

Korupční řádění v naší zemi bohužel před několika lety dosáhlo takové úrovně, že už to přestal přehlížet i řadový občan a vzedmula se mohutná protikorupční vlna, na jejímž hřbetu se k moci vyvezl ... no však víte kdo. Boj s korupcí ale není žádná legranda, musí se rozbořit mnoho zaběhaných postupů a rozprouděných penězotoků a co navíc, tyto změny by zhusta měly udělat právě osoby korumpující, korumpované nebo z korupce tyjící. Není proto překvapením, že se za čtyři roky Sobotkovy vlády stran korupce nic moc velkého nezměnilo, pomineme-li úspěšný aut naší justice ve věci dr. Ratha.

Jenže něco se udělat musí, to by jinak občan volič nemusel na podzim hodit do urny ten správně bleděmodrý lístek. A tak se našli další lotři, zloději a podvodníci. Živnostníci a drobní podnikatelé. Ti podnikatelé a živnostníci, kteří šidí na daních, nevydávají účty, neplatí DPH a tím ruinují státní pokladnu.

Na tomto místě bych si dovolil odbočku. Nechci a nehodlám obhajovat obcházení zákona. Nechci a nehodlám obhajovat neplacení či krácení daní. Jen bych chtěl podotknout, že mince má dvě strany - stejně jako je občan povinen platit daně, je i stát povinen vytvořit prostředí, ve kterém jsou daně přiměřeně vysoké, jejich systém přiměřeně jednoduchý a jejich využití přiměřeně průhledné a rozumné. Přiznejme si, že dnes u nás silně pokulhávají obě strany a je otázka, jestli by vstřícný krok státu nebyl lepším řešením než kriminalizace. Konec odbočky.

Takže máme tu jasně definované nepřátele lidu. Nejsou to už mafiáni sedící na stamilionech korun s pevnými kořeny ve státní správě, policii, justici, politických stranách, poslanecké sněmovně, senátu a Bůh ví kde ještě. Jsou to ševci, hospodští, hokynáři, automechanici, trafikanti... Skupina nesourodá, rozdrobená po celé republice, obrany prakticky neschopná. Stačí už jen rozjet kampaň, ze které občan volič správně pochopí, o kolik miliard tito zlosyni každoročně oloupí státní kasu a jak se tento občan volič bude mít krásně, až mu ty zachráněné miliardy budou přerozděleny na sociálních dávkách a dotacích. Zapomnělo se ovšem dodat, kdo to všechno zaplatí.

Ona nová “protikorupční” kampaň zaměřená na střední třídu totiž nezdůrazňuje, že on ten podnikatel/živnostník je taky jenom člověk. Člověk, který si za svoji ne právě lehkou práci představuje nějakou odměnu, odměnu své práci přiměřenou, a má mechanismy, kterými toho může dosáhnout. Pokud tedy nějaký hospodský odvede měsíčně o padesát tisíc více na daních, nevezme těchto padesát tisíc ze svých zisků (kde by kdy k takovým přišel), ale buď své podnikání uzavře, nebo zaplatí méně nejen sobě, ale také svým zaměstnancům anebo navýší ceny. Pravděpodobně asi od každého kousek. Takže ti, kteří coby voliči tak hrdě zdvihli protikorupční prapor, nakonec dostanou jako zaměstnanci méně peněz, zato jako zákazníci více zaplatí. Přesně takový vývoj tento měsíc potvrdil Český statistický úřad. A kampak asi všechny ty peníze napadaly? Přeci do naší státní kasy, která je “spravedlivě” (= dle svého uvážení) přerozdělí.