„Nejsem sázková kancelář, abych říkal, jak vidím šance na schválení vládního účinkování. Uvidíme snad už příští pondělí 15. listopadu, kdy by mělo být po hlasování jasno,“ řekl předseda Ivan Bartoš v rozhovoru pro Aktuálně.cz k rozhodování pirátského fóra o vstupu do připravované vlády Petra Fialy (ODS). Členům prý bude Bartoš vysvětlovat důvody, proč by se tak mělo stát, ale tlačit na ně nechce.

Kdyby řekli „ne“, nestane se nic jiného, než že zde bude vládnout kabinet čtyř stran opírající se o stočtyřčlennou sněmovní většinu. ODS, TOP 09, lidovci a Starostové a nezávislí by se bez tří pirátských ministrů a čtyř poslanců obešli. To lze použít jako argument pro i proti pirátské účasti.

Odchod do konstruktivní opozice by mohl Piráty zneviditelnit. Vedle hlasitých kritiků Strakovky z řad ANO a SPD by se snadno ztratili. Zvlášť kdyby chtěli být konzistentní a souhlasili s programem, který vyjednali ať už v rámci tandemu s hnutím STAN, nebo při vládních rozhovorech s konzervativní koalicí Spolu.

Naopak vstup do kabinetu hrozí osudem Zelených, kteří ztratili svoji identitu v pravicové vládě Mirka Topolánka (ODS), nebo osudem sociálních demokratů, které v minulém volebním období zastínili silnější babišovci.

Slabí Piráti se mohou bát, že když se bude lámat chleba, partneři na ně nebudou brát zřetel. Ostatně se proslýchá, že kvůli tomu neaspirovali ani na obsazení resortu práce a sociálních věcí, jehož šéf se pravděpodobně bude dostávat do konfliktů s ministrem financí a třeba i s premiérem.

K důvodům pro vládní účast patří slovo dané Starostům a nezávislým i voličům, když se Piráti před volbami hlásili k vystřídání Andreje Babiše (ANO) většinou, která nebude populistická, ukotví zemi na Západě a udělá tečku za konflikty zájmů.

Tenkrát akceptovali, že se jejich spojenci stanou i občanští demokraté. Přesto mezi Piráty dál přežívá silný proud, pro nějž není důvěryhodné hnutí ANO ani ODS a jenž by rád pokračoval cestou protestní strany, která má od establishmentu odstup. Také je dost možné, že i když teď do kabinetu Piráti vstoupí, časem si to rozmyslí.

Ve vládě na ně čekají křesla ministrů pro místní rozvoj, legislativu a zahraniční věci. O kompetenci zvažovaných jmen netřeba mít pochyb, ovšem z hlediska pirátských zájmů je skutečně cenný jen místní rozvoj kombinovaný s digitalizační agendou.

Profilovat se na dalších by nebylo jednoduché, nemluvě o možných věcných střetech s vládními kolegy či prezidentem Milošem Zemanem.

Politika, to jsou tekuté písky, v nichž nikdy není nic jisté. Ještě před několika měsíci viděli Piráti Ivana Bartoše v premiérské pracovně, nyní musí řešit, jak se dát po nuzné volební sklizni dohromady. Už proto, že život jde dál a za rok se budou vybírat obecní zastupitelé a třetina Senátu. Na dohled je i výběr nového prezidenta a potom i příprava na další sněmovní klání.

Jak řekl Vít Rakušan (STAN) deníku Právo, Starostové a nezávislí do budoucna s Piráty nepočítají. Vadí jim, že Piráti nereflektují své předvolební chyby, zato neustále naříkají nad tím, že byli na společných soupiskách přeskákání komunálními osobnostmi od partnerů.

Přitom stejně hloupé jako pirátské výčitky jsou starostenské výmluvy, že ke kroužkování nevyzývali, pouze upozorňovali na své kvalitní kandidáty.

Eroze ambiciózního středového projektu je škoda, ale ještě větší neplechu by napáchalo, kdyby se proud prezentující se jako alternativa lehkomyslné populistické politiky odvařil dětinskými půtkami dřív, než dokáže předvést, co v něm je v exekutivním angažmá. To by do budoucna snížilo jak rating Starostů, tak pověst Pirátů coby osvěžujícího větru ve zdejším politickém skleníku.

Autor je politický analytik