13.12.2019 | Svátek má Lucie


POLITIKA: Babiš není ve střetu zájmů

7.6.2016

K tomu je třeba mít více než jen jeden zájem

Andrej Babiš je smolař. Například to, jak mu ublížili estébáci: sepsali o spolupráci s ním stovky stran, aniž by cokoliv tušil. Tenhle příběh demytizuje StB. Evidentně to byl spíše literární kroužek než tajná politická policie určená k likvidaci odpůrců totalitního režimu. Naštěstí se grafomani u soudu přiznali a talentovaného (politického) podnikatele nezničili. Ale bylo to o fous.

Nebo to, jak se ztratily zápisy z valných hromad Čapího hnízda. Jak má teď chudák Babiš dokázat, že firmu vlastnily jeho děti?

Teď ale vážně. Dotační historie Čapího hnízda nemá sama o sobě bůhvíjakou vypovídací hodnotu o Andreji Babišovi. Koho překvapila, ten je naivní. Podnikatelský instinkt velí využít každé příležitosti, která se naskytne. To je totiž podstatou podnikání. Dotační systém EU nabízí možnost získat milióny na základě splnění nějakých administrativních (a často i jen arbitrárních) požadavků, jako je bohulibost podnikatelského záměru, forma a velikost obchodní společnosti a podobně. Snaha o vyhovění těmto požadavkům je přirozená a těžko může být nezákonná, pokud se tedy nejedná o jasný podvod jako například uvádění nepravdivých údajů v žádosti o dotaci.

Nicméně dotace zřejmě neměla být udělena a asi bude muset být vrácena, protože firma mohla snadno získat bankovní úvěr. Úmyslný podvod ale nepůjde prokázat. Pokud podnikatel například převede firmu na syna krátce před podáním žádosti o dotaci a vezme si ji zase zpět ihned po uplynutí doby, po kterou firma nesmí být zcizena, kdo dokáže, že se nejedná o náhodnou časovou shodu? Že se v prvním případě nejednalo o dar zdárnému synovi za zvládnutou maturitu a ve druhém případě o nutnost zachránit firmu před krachem, ke kterému ji ten břídil přivedl? A že to vše bylo “myšleno upřímně”?

Něco takového, pokud by to byla pravda, by se dalo prokázat jen neloajalitou někoho ze zasvěcených, což je nepravděpodobné (loajalita je snadno obchodovatelná komodita), nebo odposlechy. S těmi by si ale asi dokázala poradit Babišova kvalifikovaná bezpečnostní divize, byť to jistě není její úkol a je prý dosti zaneprázdněná bojem s pašováním kuřat zaměstnanci přes vrátnice závodů.

Zkrátka, přidělení dotace Čapímu hnízdu nebude dotačním podvodem, půjde maximálně o dotační nedopatření. Příběh je to jistě zajímavý, ale je o něčem jiném, řekněme o jisté nenasycenosti.

Naopak to, jak Andrej Babiš vystoupil na mimořádné schůzi k Čapímu hnízdu, vypovídací hodnotu má, a to velkou. A vůbec nejde o to, že, slovy řady médií, do kauzy namočil své děti, to je podružné. A také je to logické, protože i ekonomicky neracionální převody majetku mezi příslušníky rodiny jsou těžko napadnutelné.

Zajímavé je to, co Babiš neřekl. Tento spravedlivý mezi nespravedlivými a čistý mezi špinavými zničehonic ztratil polovinu paměti. Ačkoliv hovořil skoro hodinu a půl a zmínil desítky kauz, nevzpomněl si ani na jedinou, kterou mají na svědomí sociální demokraté.

Že by nikdy neslyšel o Zemanovi v Bambergu, o Sobotkově bytu z náhrad, o Grossově igelitce s penězi, strýci Vikovi a zázračném investičním talentu, nebo o odsouzeném místopředsedovi ČSSD Rathovi, abych zmínil jen pár kauz špiček ČSSD? To těžko. Kromě toho Babiš prokazatelně lhal, když ještě pár dní před vystoupením tvrdil, že tehdejší majitele Čapího hnízda nezná. Po tomto pokryteckém vystoupení vůdce protikorupční revoluce je to, že jeho vstup do politiky byl veden ušlechtilými nadosobními úmysly, asi stejně pravděpodobný jako to, že děti nosí čáp. Jeho agenda, tedy to, o co mu jde, je nepochybně jiná.

Po vstupu do parlamentu a do vlády Babiš při každé příležitosti opakoval, že není ve střetu zájmů. Donekonečna to v diskusních pořadech tvrdil i Babišův “náměstek pro legislativní činnost” Jaroslav Faltýnek. Byl na to smutný pohled: zdálo se, že pánové nemají intelektuálně na to, aby pochopili podstatu střetu zájmů, a sice že se jedná o objektivně existující situaci, nikoliv nařčení z toho, že někdo krade. Dnes už to vypadá jinak: možná, že pánové byli prostě jen upřímní, když tvrdili, že ve střetu zájmů nejsou. Na druhou stranu Babiš tuhle figuru rychle opustil a s odkazem na svůj střet zájmů odmítal komentovat zákony, které svědčily jeho ekonomickým zájmům.

Ze všech předchozích politiků připomíná Babiš nejvíce svého koně Grosse. Nikdo jiný neměl tolik odvahy či drzosti prohlásit se za toho nejčistšího. Gross po letech přiznal, že jeho “Myslím to upřímně” bylo zcela falešné. I kdyby to neudělal, v té době se již těžko hledal člověk ochotný přiznat se, že i jeho přičiněním byl Gross kdysi první na žebříčku popularity.

Uvidíme, jak to dopadne s panem Babišem, který stejně odvážně tvrdí, že kromě něho všichni kradou. Třeba dojede na částku, která je pro něho pakatel, 50 čapích miliónů, stejně jako na drobné dojel Gross, na jeden milión v igelitce. Nejdříve ale bude muset nabrat výšku a stát se premiérem. Ještě to potrvá. Ale to, že není ve střetu zájmů, je zřejmé již nyní.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.