V úterním ČRo1 Radiožurnálu dne 6.12.2011l dostala prostor ve Dvaceti minutách Radiožurnálu paní Anna Veverková. Je spoluzakladatelkou hnutí ANO 2011 – Akce nespokojených občanů. Moderátor měl na tuto dámu připravenou mimo jiné i otázku, zda Babišova spolupráce s bolševickou StB neohrozí plány hnutí. Paní Veverková se tomu s elegancí dámy vyhnula. Nicméně stále věří tomu, že volby do Senátu v příštím roce budou pro nové hnutí úspěšné a že se na základě těchto výsledků zúčastní i voleb parlamentních v roce 2014. Nejznámější exponent ANO 2011 podnikatel a údajný miliardář Andrej Babiš tvrdí, že je chce se svým hnutím vyhrát.

Ačkoliv vůbec nepochybuji o tom, že se najde dost přelétavců, kteří budou hnutí ANO 2011 volit, jeho případné vítězství s jistotou vylučuji. Zkušenosti s novými politickými subjekty za poslední dvě období, z nichž to druhé je sice teprve ve třetině, nejsou zdaleka pozitivní. Zelení po roce 2006 i VV v současnosti jsou výrazným negativním mezníkem české politiky posledních let. Jestliže zeleným nelze upřít jistý mezinárodně-politický kontext a důraz na ekologii, Věci veřejné jsou, jak bylo ostatně letos na jaře předmětem několikatýdenní aféry, jasným byznys-projektem Víta Bárty. Obě strany nakonec místo výrazných nových tváří přinesly do české politiky jen více nepředvídatelnosti a marnosti. Obě tyto strany se nyní trvale nacházejí v pásmu pod hranicí volitelnosti a jejich úspěch v budoucích parlamentních volbách je spíše nepravděpodobný.

Andrej Babiš může svému hnutí zcela jistě zajistit výborné marketingové podmínky a zaplatit i obrovskou reklamní kampaň. Tato kampaň zaměřená na kritiku stavu české politiky prolezlé korupcí a skandály může i řadu voličů oslovit. Babišovým hendikepem je nejen jeho spolupráce s StB, která se opět dostala na přetřes. Hlavní potíž ale spočívá právě v jeho podnikatelském úspěchu. Jestliže s oblibou tvrdí o české politice za posledních dvacet let jen to nejhorší, je zřejmé, že ne zcela standardní české podmínky dokázal výborně zužitkovat ve svůj prospěch.

V zásadě je ale Babišova analýza české politiky a kritika stávajících hlavních politických stran postavena na chybných premisách. Nejen česká politická elita je totiž produktem společnosti, z níž se generuje. Postkomunistické demokracie střední a východní Evropy jsou tak výrazně postiženy dědictvím bývalého režimu. Ostatně i nové politické strany, neokoukané a neposkvrněné, ztrácejí po několika týdnech svou čistotu. Je zcela nemožné, aby v naší společnosti, v níž stále ještě doznívá dojemná vzpomínka nemalé části populace na "staré dobré komunisty", mohla vzniknout strana či hnutí, které by nemělo neduhy ostatních stran.

To jistě nevylučuje, aby do politiky vstupovali i lidé bez postranních úmyslů, jak rychle a podvodně zbohatnout. TI se však často musí vypořádávat nejen se svými politickými oponenty, ale mnohem častěji s rivaly ve vlastní straně. Pokud takový člověk vytrvá, skousne řadu porážek, může se nakonec i prosadit. Je to ale vždycky běh na velmi dlouhou trať. Pražská defenestrace to jenom potvrzuje.

Zdá se, že Babišovo ANO 2011 může být jakýmsi dvojčetem volebně úspěšných VV z roku 2010. Bude proto zajímavé, zda čeští voliči zopakují své omámení z nového politického subjektu i v dalších volbách. Říká se, že jen blbec se dvakrát spálí o žhavá kamna. Tak uvidíme.