Bývalý ministr životního prostředí a exposlanec za KDU-ČSL Libor Ambrozek si v Kyjově postavil pěkný rodinný dům, což ho nejspíš bude stát politickou kariéru. Novinářům se totiž svěřil, že k financování použil poslanecké náhrady, jež ke splétání útulných hnízdeček rozhodně sloužit nemají. Samotní lidovci již s Ambrozkem do funkce náměstka hejtmana ve vznikající krajské koalici s ČSSD nepočítají, nadto propadají pochybám o dalších peněžních zdrojích svého vlivného člena.

Ačkoli nejde zrovna o drobné, Ambrozek, jenž se zjevně stal obětí politického zápasu, v celém příběhu hraje jen vedlejší roli. Bude se teď pitvat poslanec po poslanci, někdejší i dnešní? Náhrady určené na dopravu či přechodné ubytování se ve Sněmovně u žádného okénka vracet nedají. A těch pár idealistů, kteří nevyúčtované peníze poskytují na dobročinné účely, bych rád poznal. Nedělejme si ani iluze o tom, kolik kritiků poslanecké nenasytnosti by se v jejich pozici chovalo zásadověji.

Chyba je v systému, respektive v zákoně. Ten je možné zpřesnit a zpřísnit. Všechny detaily však stejně vychytat nejdou. Je to podobné, jako když firma vyšle dva zaměstnance do ciziny a dá jim obnos na stravování: jeden se rozšoupne v restauraci, druhý se spokojí s houskou od manželky a peníze nasype do prasátka.

Ze všeho nejjednodušší by bylo zmíněné náhrady a příbuzné příjmy (například na asistenty) zrušit, zvednout poslanecké a senátorské platy a nechat zákonodárce, ať si s penězi libovolně nakládají. A to, kdo je vráží do soukromého rozpočtu a kdo do politické práce, nechť posoudí jejich strany.

Podstatně větší potíž než v naspořených korunách ale spočívá v tom, že politici rezignují na snahu být před voliči maximálně transparentní a důvěryhodní. Mnozí z nich se ocitají ve svém vlastním světě, kde se platná pravidla a hodnoty od toho našeho evidentně liší. Je to jakási „Země za zrcadlem“.

Naposledy do ní vstoupili bažanti v květnu zvolení do sněmovních lavic. Vzpomínáte na volání po novém stylu? Pamatujete na slibované parlamentní šetření?

Ušetřilo se na jednom opozičním místopředsedovi Sněmovny, zato se rozmnožili místopředsedové spousty výborů. Věci veřejné tepaly neúčast poslanců na jednání pléna Sněmovny. Nyní zejí také jejich sedadla prázdnotou. Dokonce i regionální poslanecké kanceláře většiny véčkařů zatím zůstávají v anonymitě. Ve Sněmovně nediskutuje ani koalice s opozicí, natož aby se někdo zpovídal veřejnosti. Co jiného se pak dá od takto pošramoceného systému očekávat, než že si politici i voliči začnou hrát na privátním písečku?

Změnit strukturu poslaneckých příjmů je nutné, jde ale jen o kapku v moři. K důkladné očistě politiky nestačí ani sázka na nové partaje. Klíčové je všímat si konkrétních kandidátů a upřednostňovat ty, co chtějí žít dále s námi tady, nikoli se přesunout „za zrcadlo“.

Deník Rovnost 27.8.