Novým šéfem protikorupční policie by se mohl stát Petr Vincenz. Ve vzduchu je ovšem také varianta sloučení dvou útvarů elitních policistů

Odstoupení šéfa Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK) Tomáše Martince neznamená, že by vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v nedávné přestřelce kontumačně zvítězila. Politickými kuloáry se šíří, že pokud kontrola nařízená policejním prezidentem Martinem Červíčkem její tvrzení nepotvrdí, měla by se poroučet i ona. "Podnět Vrchního státního zastupitelství v Praze byl předán k analýze Odboru vnitřní kontroly Policejního prezidia ČR. Policejní prezident očekává výsledky v co nejkratší době. Podrobnosti z podání nebudeme zveřejňovat," sdělila týdeníku Euro mluvčí prezidia Pavla Kopecká. Aktuální rozdělení sil naznačí rovněž volba Martincova nástupce. Nejčastěji se v této souvislosti zmiňuje jméno Petra Vincenze.

Protikorupční chemie

"Služební místo ředitele ÚOKFK bude obsazováno podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů," uvedla mluvčí prezidia Kopecká. Nový šéf protikorupční policie tedy pravděpodobně vzejde z výběrového řízení. Na toto téma proběhlo už minulý týden hned několik schůzek politických vyjednávačů. V policejních kuloárech dosud nejvíce rezonuje jméno někdejšího šéfa operativy protikorupční policie a blízkého přítele Lenky Bradáčové Petra Vincenze. Ten se kdysi nepříliš úspěšně podílel na vyšetřování korupčního jednání na pražském magistrátu.

Stál rovněž u zrodu známé kauzy středočeského hejtmana Davida Ratha. Vincenz následně opustil řady protikorupční policie a zamířil do společnosti Centropol Energy. Tam ovšem dlouho nepobyl a brzy začal pracovat pro privátní detektivní agenturu.

Vincenz se může do policie po dobu pěti let od odchodu bez potíží vrátit, jeho angažmá v privátu by pro něj nemělo být na obtíž.

Petr Vincenz má s Lenkou Bradáčovou velmi dobré vztahy z doby, kdy oba působili v severních Čechách. Pokud by ovšem favorit pražské vrchní žalobkyně neprošel, je podle informací zevnitř policie v záloze řešení zvolit některého z řad důstojníků protikorupční složky. Vedení útvaru by mohl převzít šéf odboru odhalování korupce Leopold Černý a jeho zástupcem by se mohl stát jeho dosavadní podřízený Václav Němec. V takovém případě by ale "protikorupční chemie" s Bradáčovou nejspíš nefungovala tak dobře jako v případě zvolení Vincenze.

Kam zmizel ten starý spis?

Klíčové je především to, aby nový šéf Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality dokázal policisty rozhýbat. Některé kauzy s politickou příchutí totiž elitní detektivové zatím vyšetřovali mírně řečeno rezervovaně. Například v případu podezřelého auditu Leteckých opraven Malešice protikorupčníci ani nezahájili oficiální kroky trestního řízení a věc poslali k ledu. V kauze pražského lobbisty Romana Janouška se naopak záhadně vytratily záznamy o jeho aktivitách, které detektivové delší dobu sledovali. Když si v roce 2008 vyžádala švýcarská policie informace k vyšetřování Janouška, kterému zmrazila stamiliony na účtech, tehdejší šéf protikorupční policie Jiří Novák zahraničním partnerům potvrdil, že spis existuje a policie je ochotna provést potřebná vyšetřování (viz faksimile). O půl roku později ale tehdejší náměstek protikorupční policie Tomáš Martinec v úředním záznamu uvádí, že Finanční analytický útvar (FAÚ) ministerstva financí nezjistil žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly podezřelým finančním operacím.

Ani slovo o tom, že existuje spis Janoušek.

"Omlouvám se, ale vzhledem k okolnostem případu a postupu policejního orgánu se k této věci nebudeme vyjadřovat," reagoval na dotazy ohledně Janouška mluvčí protikorupční policie Jaroslav Ibehej.

Něco podobného jako s Janouškovým spisem se nejspíše stalo i s vyšetřováním pochybných finančních toků souvisejících se solárními elektrárnami. Přestože FAÚ tentokrát podklady dodal, policisté z protikorupčního útvaru nereagovali. Zametení případu pod koberec tvrdě kritizoval i ministr financí Miroslav Kalousek. Na elektrárny si posvítí už jiní detektivové.

Nějaký čas se také spekuluje o kauze Davida Ratha. Zdroje z policie zmiňují, že se ztratila část nahraných odposlechů, kde se mělo řešit nelegální financování sociální demokracie, jak dlouhodobě naznačoval sám Rath.

Stejně jako v případě spisu Romana Janouška se asi není čemu divit.

Potenciálně nejzávažnější skvrnou na štítu protikorupčních policistů je ovšem podezření, že v útvaru vznikaly takzvané levé spisy. Tedy dublované složky, které sloužily ke kompromitaci nebo vydírání určitých osob.

Tímto podezřením se už v minulosti zaobírala policejní inspekce a namátkou šlo o vyšetřování benefitů manažerů společnosti ČEZ.

Inspekce ale nikoho neobvinila.

Myšlenka na superútvar ožívá

Poslední vývoj vztahů mezi vrchním státním zastupitelstvím a protikorupční policií opět vydatně přiživil myšlenku sloučení dvou elitních policejních složek – Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality a Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Ten momentálně řeší případy, jako je nákup tater pro českou armádu nebo pražská kauza Opencard. Jeho detektivové začali údajně kroužit i kolem pražského lobbisty Romana Janouška. "Ke konkrétním osobám nesdělujeme žádné informace," odbyla ale otázku týdeníku Euro mluvčí ÚOOZ Renata Kuntová.

Protikorupční šéf Tomáš Martinec se těsně před svým odstoupením prý dotázal Nejvyššího státního zastupitelství, kdo na Janouškovi vlastně pracuje. Z olomouckého vrchního státního zastupitelství měla dorazit odpověď, že se případem zabývá jiný policejní útvar, podle všeho brněnská expozitura ÚOOZ. Martinec na dotazy týdeníku Euro nereagoval.

Lenka Bradáčová má navíc velmi dobré vztahy se šéfem ÚOOZ Robertem Šlachtou, jehož lidé místo ÚOKFK vyšetřují nové korupční případy. Otázkou je, jak by Šlachta nesl, kdyby měl být případným šéfem superútvaru jmenován zmiňovaný bývalý detektiv Petr Vincenz.

Policejní prezidium zatím o slučování elitních útvarů hovořit nechce. "Koncepční a systémové úvahy policejní prezident zveřejňuje průběžně a v tuto chvíli nemáme žádné informace určené ke zveřejnění," uvedla mluvčí prezidia Pavla Kopecká.

Týdeník EURO 18/2013, 29.4.2013