Policejní prezident Tomáš Tuhý má na svědomí brutální únik informací z vyšetřovacích spisů. Ministr vnitra Milan Chovanec dal pokyn k reorganizaci policejních útvarů, protože se obával obvinění lidí spjatých se sociální demokracií před podzimními volbami.

Zhruba těmito slovy vysvětlil dnes už bývalý detektiv Úřadu pro odhalování organizovaného zločinu Jiří Komárek motivaci ke změnám v policii. Ty vedly mimo jiné ke sloučení tzv. protimafiánského a tzv. protikorupčního útvaru, které přešly do Národní centrály proti organizovanému zločinu.

Z vedení prvního z nich odešel Robert Šlachta a nečekaně spuštěná reorganizace vyvolala bouřlivou polemiku, nakolik může ztížit vyšetřování citlivých případů, které mohou mít přesah do světa vysoké politiky. Dopředu neavizované změny rozhádaly představitele hnutí ANO a sociální demokracie.

Uklidnění přinesl až vznik vyšetřovací komise. Její zasedání je většinou uzavřené a na veřejnost z ní prakticky neunikají žádné informace. Přesto se některé objevují v médiích. Nakolik jsou věrohodné, to lze jen velmi těžko posoudit.

Nic zásadního by se na tom nemělo změnit až do podzimních voleb. Teprve po nich by měla komise sdělit výsledek svého několikaměsíčního šetření. Do té doby tedy zůstane poměrně široký prostor pro nejrůznější spekulace a rozehrávání informačních her.

Soudní dohra

Komise ho v těchto dnech jenom trochu zúžila. Vydala totiž usnesení, ve kterém označuje tvrzení Jiřího Komárka za málo průkazná. Konkrétně jí prý nebyly předloženy žádné přímé důkazy.

A protože pro takovéto usnesení hlasovala komise jednomyslně, museli ho podpořit i zástupci těch politických uskupení, které vnímají spornou reorganizaci policie spíše negativně.

Podle členů komise tak Komárek nemůže prokázat, že se policejní prezident podílel na úniku informací a že ministr vnitra inicioval změny v policejních útvarech, aby ochránil sociální demokraty v předvolebním období před policejním vyšetřováním a s ním spjatými skandály.

V době, kdy bude rozruch kolem reorganizace už dávno překryt dalšími událostmi a aférami, může mít tento případ soudní dohru. Za předpokladu, že trestní oznámení namířené na Jiřího Komárka dospěje k obžalobě.

Soud by potom musel vyhodnotit, zda je schopen podložit svá tvrzení pádnými důkazy. Pochopitelně nelze vyloučit, že by mohl dospět k jinému závěru, než k jakému se momentálně dopracovala vyšetřovací komise.