Ministr životního prostředí si stýská nad úbytkem hmyzu a zároveň připravuje cestu technologiím, které je budou ve větší míře likvidovat.

Před několika dny mě zaujala zpráva od ministra životního prostředí Petra Hladíka, že ubylo 75 % hmyzu. Zdá se mi to jako přehnané číslo, ale např. stejný podíl úbytku hmyzu hlásí Německo. Je to jistě zpráva dosti znepokojivá, ale ještě znepokojivější mi připadají opatření, které organizuje Ministerstvo životního prostředí. To zařídilo, aby se u nově budované dálnice vytvářely náspy bohaté na různé druhy květů, které hmyz přitahují.

Z čistě laického pohledu se mi moc nepozdává přitahovat hmyz zrovna k dálnici, kde, jak asi všichni řidiči vědí, může hmyz celkem snadno dojít k úhoně. Ale třeba mají na ministerstvu onačejší odborníky na chování hmyzu.

Pro hmyz ale nejsou smrtícími jenom jedoucí auta. Už před dvaceti lety přicházeli technici a vědci na to, že hmyz je ve velkém množství zabíjen i větrnými elektrárnami. Ve studii otištěné v Nature zjistili, že hmyz nalepený na listech větrných turbín snižuje efektivitu elektrárny až o desítky procent.

Nedávno ještě vyšla další studie, která zkusila kvantifikovat počet jedinců hmyzu zlikvidovaných větrnými elektrárnami. Z ní vyplynulo, že v Německu zabijí tyto symboly „zelené“ transformace 1,2 trilionu (10 na dvanáctou, v anglickém pojetí trilionů) hmyzích jedinců, především těch, kteří jsou zvyklí občas létat ve větších výškách, např. při migraci, rozmnožování apod.

Pokud by ministr životního prostředí skutečně myslel na ochranu hmyzu a též ptáků, zejména vzácných dravců, proti větrné energetice by bojoval všemi prostředky. Činí však pravý opak, nedávno slavnostně ohlásil, že chce stavbu větrných elektráren urychlit. Samozřejmě to doprovodil zmiňováním klimatických změn, proti kterým má větrná energetika bojovat.

Paradoxem ale je, že zkušeností ukazují, že nejefektivnější technologií dekarbonizace nejsou dotované a zelenými politiky a aktivisty neustále propagované občasné zdroje energie zabíjející hmyz a ptactvo, ale jaderné elektrárny: Francie, která zelenému šílenství poměrně odolává, má v elektroenergetice šestkrát menší emise oxidu uhličitého než Německo, které zelené ideologii z velké části podlehlo a nyní je nuceno dovážet uhlí až z Kolumbie. Té zelené ideologii, ke které má pan ministr Hladík evidentně hodně blízko. Přitom Francie k vytvoření své rozsáhlé flotily jaderných elektráren nepotřebovala žádné emisní povolenky, zelené úděly apod. Je velmi smutné, že to pan ministr neví nebo spíše nechce vědět.