Jak se Česko chystalo na druhou vlnu

Vláda připravovala zemi na lepší korona-scénář než na ten nejhorší. Teď to můžeme zle odskákat.

Nepřipadá vám to jako déjà vu? Uplynulo osm měsíců a koronavirus opět nastupuje. Vláda zase ujišťuje, že je všechno připraveno. Připraveno není skoro nic. Všechno se řeší ex post. A premiér tvrdí, jak má kabinet všechno pod kontrolou. Nemá.

Čas hodování

Bylo to na samotném začátku první vlny covidu v Evropě, když si epidemiolog Antoine Flahault v časopise pro lékařský výzkum The Lancet kladl otázku, jestli za první vlnou koronaviru nebude následovat vlna druhá, ještě větší.

Flahault, ředitel Institutu globálního zdraví Ženevské univerzity, ve svém příspěvku počátkem března varoval, že koronavirus z Wu-chanu může být jako tsunami a během tsunami bývá nejvyšší a nejničivější až druhá hlavní vlna, která následuje po vlně první – „heraldické“.

Epidemiolog připomínal, že jako tsunami útočil už vir španělské chřipky, se kterou má koronavirus leccos společné, především vysokou nakažlivost. Upozornil, že začít žít po první vlně, jako by se nic nestalo, by bylo stejné bláznovství, jako vrátit se na pláž po první vlně tsunami.

Metaforicky řečeno, Česko se na pláž vrátilo. Vrátila se na ni podstatná část populace, někteří epidemiologové i vláda.

Jeden příklad za všechny: Počátkem července se na Karlově mostě v Praze uskutečnilo rozloučení s covidem, hodování dvou tisíců lidí u více než půl kilometru dlouhého stolu. Bez rozestupů, roušek i dezinfekce se tam slavilo vítězství nad infekcí a návrat k normálu – v duchu hesla „co není zakázáno, je dovoleno“. K bizáru se lidé hrdě přihlásili hromadou selfíček.

To byli epidemiologičtí laici. Jenže neselhali také čeští experti? Jistě, spolehlivou metodu proti novému viru znát nemůžou, takže se ani nedokážou shodnout, tápou a chybují. Kdo z nich ale pozvedl hlas, aby varoval před „návratem na pláž“?

Rozhodují ovšem politici, potažmo premiér. A Andrej Babiš to prokázal poté, co ministr zdravotnictví 17. srpna po poradě s epidemiology oznámil, že kromě jiného budou lidé povinně nosit roušky v restauracích a školách. Babiš z Adama Vojtěcha udělal pitomce a rozhodnutí zrušil. Proti vůli většiny expertů.

A bude hůř

„Už to není jako za první vlny, kdy jsme udělali vše, co epidemiologové řekli. Při rozvolňování jsme si pak dovolili mít jiné názory, koukat na to víc z ekonomického pohledu. A tak je to i dneska,“ vysvětloval tehdy Babiš v iDnes.

Ekonomický pohled? Copak roušky jsou kdovíjakou brzdou ekonomiky? Kdepak, byla v tom Babišova populistická kalkulace. Premiér to přiznal později v hlášení Čau lidi: „Před létem u nás byla jasná společenská situace, že jsme všichni chtěli rozvolnit a těšili jsme se.“

Vláda slíbila, že tvrdá plošná opatření nahradí chytrou karanténou – to znamená testovat, dohledávat kontakty nakažených, izolovat je a držet tak virus pod pokličkou.

Jenže počty pacientů s koronavirem v nemocnicích rychle narůstají. Hygienické stanice se pohybují na hranici možností, stát nestíhá testovat a trasování kontaktů pozitivně nakažených není tak rychlé, aby dokázalo spolehlivě hasit ohniska.

Epidemiolog Roman Prymula přitom prorokuje, že denní přírůstky nakažených budou několikanásobně vyšší než teď. Podle jeho odhadu můžeme brzy dospět až k číslu 8000.

Nasnadě je otázka, proč nebyl přes léto vyškolen dostatek lidí pro trasování a proč vláda nevyužila soukromých call center? A především – proč se kabinet připravoval na lepší scénář než na ten nejhorší?

Vždyť před covidovou tsunami (s hlavní druhou vlnou) nevaroval pouze epidemiolog Flahault. Na základě dat z první vlny a poznatků o viru k ní ve své projekci dospěl například i Institut pro zdravotnickou metriku Washingtonské univerzity v Seattlu. Najdete ji v lékařském magazínu HealthData.

Víme, že nic nevíme

Ekonom a člen NERVu (Národní ekonomické rady vlády) Miroslav Zámečník ve svém příspěvku do ankety Očima expertů upozornil na zprávu institutu CERGE-EI, publikovanou v červnu, která veškerá nutná opatření shrnuje. Dokument nazvaný Investice proti koroně nám ušetří koruny zmiňuje mezi prioritami proticovidového plánování záložní kapacity pro testování a trasování.

Na straně 6 se o tom píše: „Investice do záložních testovacích a trasovacích kapacit by nás stály diametrálně méně než případné znovuzavedení plošných zákazů, které by vedly k ekonomické ztrátě dalších stovek miliard korun. A to nepočítáme ztráty na zdraví a životech a ztrátu ekonomické a politické důvěry.“

Vládě přitom finance chybět nemůžou. Babiš a ministři žonglují se stovkami miliard. Rozhazují je plnými hrstmi. Kolik peněz ale vláda vložila do testování a chytré karantény, která má zajistit, abychom znovu nemuseli hibernovat ekonomiku? O tom na webu ministerstva financí žádná data nenajdete.

Data chybí také virologům. Jeden z nich, Pavel Plevka z výzkumného institutu CEITEC, k tomu řekl: „My nevíme, jak dobře trasování funguje. A ani není jasné, jestli to vůbec někdo v Česku ví. Přitom by bylo dobré vědět, kolik procent potvrzených nových infekcí je z lidí, kteří jsou už v karanténě. Kdyby trasování fungovalo tak, že by všichni nově potvrzení byli v tu dobu už v karanténě, tak se virus podaří zastavit.“

Sumarizováno

Z nejhoršího jsme se přes léto nedostali a vláda nástup druhé vlny nezvládá. Když při té první reagovala překotně a chaoticky, dalo se to omluvit. S novým virem tehdy nebyla žádná zkušenost.

Dnes jsme ale o osm měsíců dál a chaosu neubylo. K tomu přibylo populismu. A v této disciplíně je vláda Andreje Babiše vskutku neporazitelná.