Rozhodnutí Pavla Zemana o střetu zájmů premiéra, Česko a EU

Další krok, který v očích veřejnosti podkopává důvěru v justici. Tak by asi šlo komentovat rozhodnutí nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.

Ten se totiž ve věci střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodl nepodat žalobu proti rozhodnutí správního orgánu v Černošicích u Prahy. Tento úřad zamítl pokutu pro premiéra, protože má stále ovládat média spadající pod holding Agrofert. Laický názor nepřímo potvrzuje i mlčení justičních odborníků, jako jsou pánové Pithart, Kysela, Přibáň, Baxa a další. Kteří se jinak vyjadřují ke každému právnímu závažnému rozhodnutí.

Na dotaz, proč mlčí, někteří mimo záznam odpovídají: Nechceme v dnešní době, kdy se vede tvrdý zápas o příští podobu země, střílet do vlastního hnízda. Z právníků se nejprecizněji vyslovil advokát Tomáš Sokol, který (jako spolumajitel právní kanceláře) stojí mimo justiční soustavu.

Připomeňme: Zeman nepřistoupil k žalobě, ačkoliv jeho úřad došel k závěru, že Babiš má i nadále rozhodující vliv na firmy Agrofertu. Zdůvodnil to tím, že neshledal v jednání úřadu „závažný veřejný zájem“ a že nelze posuzovat věc podle toho, jestli jde o osobu veřejně známou či tzv. bezvýznamnou.

Sokol tvrdí opak. Poukazuje na to, že pokud se došlo k závěru, že se premiér dopustil přestupku, bylo by ve veřejném zájmu, aby takové důvodné podezření bylo náležitě objasněno a projednáno soudem. A jen samotné konstatování ve vyjádření nejvyššího státního zástupce, že střet zájmů u premiéra existuje, nemá (a ani v budoucnu nemůže) vést u nás k žádným dalším právním krokům. Je tedy zcela bezzubé.

To si samozřejmě záhy uvědomí i politici v Evropské unii. I když nejspíš dojdou k závěru, že se Česká republika pod vedením premiéra Babiše postupně přibližuje ke stavu, který už vládne v Maďarsku a Polsku, kde pánové Orbán a Kaczynski ovládají většinu médií i justici. Ale i tam takové zjištění asi nepovede k žádným vážným krokům, které by vedly k nápravě, jak vidíme zvláště na postojích Evropské komise i Evropského soudního dvora k Orbánovi.

Konzervativní frakce evropského parlamentu nedávno pozastavila Orbánově Fideszu členství a sestavila tříčlennou komisi pro posouzení toho, jestli jeho politika je v rozporu s politickými hodnotami této frakce a EU jako celku.

V této trojici zasedli někdejší prezident EU Herman Van Rompuy, dlouholetý předseda Evropského parlamentu z CDU Hans-Gert Pöttering a bývalý rakouský premiér Wolfgang Schüssel. Závěry jednotlivých členů se výrazně lišily: Van Rompuy byl kritický, Pöttering vlažný a Schüssel neměl výrazné námitky. Výsledek? Zachovat status quo a z konzervativní frakce Fidesz nevylučovat, ale nechat jeho členství pozastavené.

Podobně nejspíš dopadnou i všechny výsledky prověrek Andreje Babiše, protože Evropská unie má v současnosti největší obavy z rozpadu. Proto nadále u nás stejně jako v Polsku a Maďarsku budou nejdůležitější kroky opozice a občanské společnosti. Doufejme, že pochopí, jak velká odpovědnost na nich leží.