O co se bojuje na poli elektronických knížek?

Informační technologie umožňují úspory na zbytečných vyšetřeních a lécích a hlavně dovolují pojišťovnám důsledně kontrolovat chování zdravotnických zařízení. To je samozřejmě značný problém pro bílé nemocniční mafie.

Vášně, které vzbuzuje kauza IZIP, jsou trochu pochopitelné. Společností proteklo za deset let něco ke dvěma miliardám korun ze zdravotního pojištění nás všech a podezření, že si z toho ulupovali dva europoslanci za ODS, v dnešní atmosféře stačí k tomu, aby spousta lidí dospěla k názoru, že elektronické zdravotní knížky jsou bohapustý tunel, který k ničemu a nikomu (kromě dvou tunelářů) vlastně není.

Když se ale budou členové správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, která je majoritním akcionářem IZIP, rozhodovat, zda v projektu pokračovat, nebo ho zastavit, měli by vzít v potaz i jiné faktory než široce popularizované skandální historky a jeden trochu sporný výklad auditu, který v IZIP provedla auditorská firma BDO, známá z nedávna třeba tím, že kontrolovala účetnictví strany Věci veřejné. Účetnictví ušmudlané trochu igelitkovými dary, na něž si půjčoval miliony poslanec Babák. A audit byl pak jeho objednavateli prezentován tak, že stranické účty jsou fakt křišťálově čisté, čemuž veřejnost jistě také zcela věří.

A v IZIP ani tolik nejde o případnou arbitráž se švýcarskou firmou. Za ní jsou totiž poměrně dost špatně skryti čeští vlastníci a ti by v arbitrážním sporu asi nemělimoc šancí.

V hlavní roli pojišťovna

Autor tohoto textu jistě nežije v naivním přesvědčení, že projekt IZIP je charitativní činnost a známí europoslanci v něm působí transparentně a z vrozené dobrotivosti. Tvrdit ale, že se loupilo z pojištění nás všech, na základě toho, že firma dělala nějaký marketing a v jeho rámci nakoupila nějakou propagaci od jednoho symfonického orchestru a přispěla na golfový turnaj, je poněkud odvážné tvrzení. Podobně není důkazem jakéhokoli tunelu skutečnost, že velkou část své činnosti IZIP provádí prostřednictvím dodavatelských firem a firmiček, stejně jako jiné a mnohem větší společnosti v oboru. Mimochodem, pokud je nějaká špína v účtech IZIP, dojde na ni lépe než auditor sám majoritní akcionář, pokud se ujme svých práv, obsadí statutární orgány a pořádně projede všechny smlouvy s dodavateli. Podobně je to i s patentem na elektronické zdravotní knížky, kde lze doložit, komu patří, jednoduchým dotazem na patentovém úřadě. A v případě, že ho někdo před prodejem zcizil, lze ho poměrně snadno dostat do tepláků.

Konkurence již číhá

Takže o co se to vlastně nyní bojuje? Je to poměrně jednoduchá záležitost. S elektronickými knížkami mají problém dvě skupiny zainteresovaných. Jednak ti, kteří žádné elektronické zdravotnictví nechtějí a snaží se maximálně oddálit čas, kdy bude zavedeno. Informační technologie dnes umožňují různým lékařům sdílet zdravotnickou dokumentaci a výsledky vyšetření jednoho pacienta. Šetří zbytečná vyšetření, zbytečné léky a hlavně umožňují pojišťovně důsledně kontrolovat chování zdravotnických zařízení. To je samozřejmě značný problém pro bílé nemocniční mafie, které nakupují předražené přístroje a potřebují je maximálně využít bez ohledu na skutečné potřeby a na ekonomiku zdravotnictví. Podobně je to s předepisováním léků podle odbytových plánů farmaceutických firem místo podle potřeb pacientů. Největším zastáncem zachování současných pořádků byl od počátku exministr zdravotnictví David Rath, který patřil k prvním útočníkům na IZIP i celou myšlenku elektronických karet a zastavil i další rozumné projekty, které mohou šetřit peníze. Například proplácení zdravotnických výkonů podle ceny za diagnózu. A jeho reformním programem bylo nalití více peněz z daní co nejkratší cestou do bezedných nemocničních kas.

Tahle politika je definitivně minulostí. Správní rada nyní musí rozhodnout, zda se jí vyplatí odepsat do projektu zdravotních knížek již napuštěné peníze a nakoupit technologii někde jinde, nebo pokračovat v tom, co má. A není toho málo. Karty IZIP má třetina pojištěnců VZP, a pokud by skutečně lékaři museli se systémem pracovat povinně, našly by se úspory velmi rychle. A zde je další zájemce o zničení IZIP: jsou to konkurenti v branži, kteří budou nabízet svá vlastní řešení. Jedním z nich je třeba společnost Hewlett-Packard, která s VZP léta úspěšně spolupracuje, nebo CompuGroup, která má zájem podnikat v českém zdravotnictví. Těch, kteří by IZIP ochotně nahradili, je ale jistě mnohem víc. A musí je dost zlobit, že menšinový podíl od zbývajících akcionářů i část dodavatelských firem chce koupit renomovaná nadnárodní společnost Asseco, která má se zdravotnickými systémy zkušenosti ze zahraničí a od českého patentu zdravotnických knížek si slibuje otevření expanze na evropské trhy, kde má jméno IZIP díky posbíraným mezinárodním oceněním přece jen trochu jinou pověst než u nás. Navíc Asseco již obhospodařuje slovenskou VZP.

Rozhodování správní rady pojišťovny je tak mnohem více o budoucnosti než o minulosti a skutečných či domnělých tunelech. Ty je třeba nechat případně i orgánům činným v trestním řízení. Zkomplikovat či prodloužit si cestu k elektronickému zdravotnictví by však bylo trestuhodné.

MfD, 21.11.2011

Autor je šéfredaktor týdeníku Euro