Měl jsem štěstí, protože jsem v prvním kole mohl podpořit kanditáta, pro kterého jsem byl jak srdcem, tak i hlavou. Znám totiž schopnosti a názory Jiřího Hynka tak dobře jako málokdo. A zároveň je mi i lidsky velmi blízký. Uznávám, že jsem byl v záviděníhodné situaci. A proto rozumím těm, kteří volili takříkajíc „břichem“.

Teď jsem na tom úplně stejně jako většina lidí, protože ve druhém kole již srdcem volit nemohu. Moje sympatie patřily Jiřímu Hynkovi, tak jako jiní byli nadšeni třeba básníkem Horáčkem anebo mladým idealistou Hilšerem.

Chápu i ty, kteří si říkali, že „kdokoliv je lepší než Zeman“. Sám mám potíže s některými jeho postoji a s mnoha jeho výrazy. Takže svým způsobem rozumím těm, kteří volili kohokoliv, jen ne Zemana. Chápu je, ale nezávidím jim rozhodování v druhém kole.

Ani oni a ani já již nemůžeme volit srdcem. Ale pak je určitě lepší volit hlavou než břichem. Kdokoliv totiž není lepší než Zeman.

A proč mi pan Kdokoliv tak vadí? Protože je schopen říci a udělat cokoliv. A to cokoliv, které vnímám u pana Drahoše, se týká rozhodujících otázek budoucnosti naší země a zejména toho, co většina našich lidí nechce. Zemanův protikandidát by klidně podpořil přijetí eura a řekl o nás, že jsme nemocní, když do své země nechceme pustit nepřizpůsobivé cizince.

V příštích letech půjde o všechno a budeme vystaveni obrovskému tlaku. Když jde o osud naší země, tak si nemůžeme dovolit udělat cokoliv. A prezidentem nemůže být Kdokoliv.

Převzato z blogu autora s jeho svolením

Autor je nezávislý poradce pro strategické otázky, Hamburk