V zásadě mi nevadí, že se řeporyjský starosta Pavel Novotný, kádrová rezerva ODS, naváží do Ruska a že tak činí ve svém osobitém estrádním stylu, který by měl podle mě dostat svoji vlastní klasifikaci v ICD.

Ano, vůči ruskému medvědu bychom měli prokazovat odvahu, protože nedostatek odvahy je tam vykládán jako slabost. A Rusko skutečně není naším kamarádem. (Koneckonců, v mezinárodní politice se na kamarádství nehraje nikde; hraje se na prospěch a sledování vlastních zájmů.)

Přál bych si ovšem, aby takoví politici, jako je pan Novotný, prokazovali stejnou míru sebevědomí vůči Evropské unii, resp. vůči Německu, například ve věci přidělování migrantů apod. Bojím se, že zatímco tito lidé dávají na odiv svoji odvahu a sebevědomí, jde-li o Rusko nebo o Čínu, protože to vlastně nic nestojí a nic za to nehrozí, prokazují tito lidé úslužnou devótnost a ustrašenou servilitu, jde-li o Evropskou unii, resp. Německo.

Protože rozházet si to s Evropskou unií, resp. s Německem, to by mohl být problém. Rusko? Snadný cíl pro vlastní publicitu, zvláště má-li takový člověk zcela očividně histriónskou poruchu osobnosti.

A takovýto dvojí standard ve věci, jako je naše národní a politická suverenita, to rozhodně není nic obdivuhodného. Spíše naopak - prokazuje to totální zbabělost takového člověka. Představme si, jak by se tento typ lidí, a nejde zdaleka jen o nějakého starostu nějakých Řeporyjí, choval v případě, že by Rusko bylo naším lenním pánem, jako tomu bylo před třiceti a více lety.

Tito Pavlové Novotní, jsem si tím naprosto jistý, by se před třiceti a více lety pravděpodobně naváželi do Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové a s rozzářeným úsměvem by přijímali státní vyznamenání od Gustáva Husáka nebo Milouše Jakeše.