GLOSA: Průzkum veřejného mínění
Rozdíly jsou obrovské.
Ale teď míním nikoliv přímo to, že se liší prognózy od skutečných výsledků u nás. Mám na mysli to, že ve srovnání s našimi průzkumy se ty v Německu trefují celkem přesně. Kde je chyba? Je to tím, že Němci jsou daleko chytřejší? U některých agentur bych to i čekal. Ale u všech? Že by naši statistici a sociologové byli vesměs hlupáci? Také CVVM coby součást AV ČR? To není příliš hodnověrný závěr. Uvažovat je tudíž třeba jinak.
U průzkumů je určující řada věcí. Předně výběr respondentů a pak i jejich počet. Zároveň jde o způsob kladení otázky, přičemž klíčové je též to, zda se do výsledků zahrnou rovněž ti, kteří k volbám vůbec nepůjdou, a ti, kteří jsou ještě nerozhodnutí. Zbývá obrovský prostor volnosti a ten lze vyplnit různě. Pochopitelně se dá argumentovat tím, že je to hrozně obtížné či drahé. Jenže v Německu to jde. Pak ovšem zbývá jediné řešení. Naše agentury se chovají tržně. Když má někdo zájem preference pozvednout, zařídí se to. Co přesně motivuje ty, kdo výzkum rozvrhují? Obtížné stanovit. Asi jen tak někomu fandí a dělají to pro svou zábavu.
Nicméně jedno je jisté: dbát na výsledky průzkumů veřejného mínění by byla čirá hloupost nás všech. Ve volební místnosti se řiďme hlavně tím, zda vůbec a komu můžeme nejspíš důvěřovat. Důvěryhodnost je pak dána tím, co politici dosud předvedli. Vybrat toho, kdo dříve páchal hanebnosti hodné pohrdání, představuje sebevražedné chování. A mít důvěru k průzkumům veřejného mínění je něco podobného.
Převzato z blogu autora
