Prezident má u nás zjevně malé pravomoci, nesrovnatelné s americkou, ruskou, ani s francouzskou hlavou státu. Nicméně jeho vysoký a vysoko nad metropolí umístěný úřad opevňuje bytelná hradba neformálního vlivu. Stimulujícího mimo jiné ke "kreativní práci" s Ústavou.

Příprava první přímé volby nicméně trpí dětskými nemocemi. Nejzávažnější nákazu rozšířila byrokracie Ministerstva vnitra ČR, které následně nemělo zábrany vehementně obhajovat nikoliv popírání matematiky, ale samotného zdravého rozumu. Snad se pak ke stávající při nepřidají ještě podání k Ústavnímu soudu, protože potom nelze vůbec vyloučit neblahý časový skluz.

Barvitostí slyne i soubor kandidátů. Do prvního kola usilovali projít "sítem víry pravé" leckteří. Včetně vyškovské kartářky nebo chartisty Petra Cibulky, jenž pléduje za siderické informační kyvadlo "rozkrývající sítě agentů KGB".

Stávající kandidáti, ať je jich, kolik chce, jsou osobnosti, které využily faktu, že část elit prolomila staré "tabu" a odřekla se víceméně drobtu ze svých pravomocí. Hodila lidu pověstnou kost, na níž si má vylámat zuby. Hlavně když nebude bouřit proti korupci takového rozsahu, že by ta nemohla existovat bez podpory nejvyšších míst.

Kampaň k premiéře všelidového rozhodování čili hledání "Tatíčka na výšinách" se pak zjevně stala eldorádem populismu. Zmíním aspoň jeho extrovního zástupce, podnikatele Tomia Okamuru. Ztečí vzal Senát, jen aby si udělal velký volební průzkum a vůbec připravil svou zářnou politickou budoucnost. Jako šikovný trhovec totiž umí vystihnout, co se právě nosí, jaká je "dole" poptávka.

Plyšové medvídky na cestách nahradil brnkáním na struny falešné iluze o morálně nesehnutém ochraniteli, co za nás jako obvykle všecičko vyřeší. Když se holt neosvědčila Strana zelených či "VeVerky"… Důsledkem toho je pak na moment vypjatý vlastenec a odpůrce Cikánů, chvíli zas obdivovatel (internacionalistických) myšlenek komunismu.

Není prostor věc dále rozebírat. Poměry asi nejvíc na svých webových stránkách trefil Vladimír Franz. Vystavil dva portréty své tváře, jeden barevný, druhý černobílý. Inu, prezidentské omalovánky.

Psáno pro deník E15