Pronásledování soukromých podnikatelů, tedy vnitřního nepřítele, dědická daň jako trest za hromadění majetku a jeho neodevzdání na oltář socialistické vlasti ke spotřebě všemi, likvidace konkurence skrze pobídky Czechinvestu nebo zvýšení minimální mzdy bez rozdílu, jak kdo pracuje, směle v souladu s heslem "každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb".

To byl jen malý výčet opatření, kterými se pyšní Bohuslav Sobotka v materiálech s názvy "Návrhy ČSSD na opatření k obnovení hospodářského růstu a zvýšení zaměstnanosti" a "Návrhy ČSSD na vytvoření Národního plánu boje proti stínové ekonomice a práci načerno". Chybí mi už jen návrh na obnovení funkce Lidových milicí, které by dbaly na dodržování pořádku a naplňování novodobých budovatelských cílů.

Řád Klementa Gottwalda za budování socialistické vlasti se propůjčoval za mimořádně vynikající zásluhy o uskutečnění socialismu v Československé republice získané při budování státu a v boji za mír na poli politickém, hospodářském, sociálním nebo kulturním, při zvyšování branné schopnosti státu nebo v boji s vnitřním nepřítelem. I Gottwaldovi tleskali a skandovali "Sláva!". A to ještě netušili, že o několik desítek let později přijde Sláva a směle a s úsměvem naváže.

Klement Gottwald by byl jistě rád, kdyby viděl, kolik lidí tomu zvěrstvu ještě v roce 2013 tleská. Faktem je, že rovné volební právo, které se z původní jistě dobré myšlenky stalo jen legálním a silou vymahatelným nástrojem k okrádání jedněch druhými a které realizaci toho zvěrstva umožňuje, není ničím jiným než nestranným zrcadlem stavu celé společnosti. A jistě také není nic pravdivějšího, než rovné zrcadlo – byť by dokládalo fakt, že většina jen sprostě okrádá menšinu, když to celé nazvala solidaritou, a ještě se za to plácá po ramenou. Klement Gottwald by byl na Bohuslava Sobotku pyšný.