Mezi Poslaneckou sněmovnou v Praze a Oregonskou státní univerzitou v americkém Corvallisu je to vzdušnou čarou něco přes 8600 km. Dá se na tuto vzdálenost vykonávat 8 měsíců plnohodnotně funkce zákonodárce?

Rozumí se džob (abych se vyjádřil stylově) zákonodárce v české metropoli a současně stážisty u břehů Pacifiku. Dilema, před které sám sebe, ale také nás, voliče, postavil Jan Farský.

Od okamžiku, kdy toto dilema vyšlo najevo, jsme slyšeli řadu argumentů pro a proti. Je, nebo není účinkování v této dvojroli podvodem na voličích?

V naší geograficky malé zemi jsme uvyklí na to, že ze všech jejích konců se poslanci či senátoři dostaví do budovy parlamentu v relativně krátké době. Odpoledne jsou ještě ve Sněmovně a večer už živě hovoří do televizních zpráv z Ostravy nebo Českých Budějovic.

Jiné je to třeba v USA. Například kongresman z Los Angeles sloužící v Kapitolu ve Washingtonu, DC to má domů 3700 km. Má to vliv na výkon funkce? Myslím, že ne.

Ostatně ani v Evropě nemá každý zástupce lidu sněmovnu „za rohem“. Dva příklady. Poslanec Evropského parlamentu ze severošvédské Kiruny to má na plenární zasedání do Štrasburku 2250 km, jeho kolega z kyperské Nikósie 2600 km (údaje jsou zaokrouhlené). Opět: má to vliv na výkon mandátu? Jistěže ne.

Čistě teoreticky, ve vzdálenosti problém být nemusí (byť dva a půl tisíce km je něco jiného než bezmála devět tisíc). V čem tedy?

Často si v podobných souvislostech dvou či více židlí pro jedny hýždě připomenu slova muže, jehož vyjádření věřím. Je to Rudolf Chlad. Dlouholetý náčelník Horské služby - v Krušných horách i na celostátní úrovni. Ve volebním období 2010 až 2013 sloužil jako zákonodárce v Poslanecké sněmovně.

Jeho názor (volná interpretace): Pokud chce člověk vykonávat funkci poslance poctivě a svědomitě, lidově řečeno pořádně, pak mu zabere tolik času, že nic jiného vedle toho dělat nestihne. To neříká nějaký teoretik, ale člověk, který v Poslanecké sněmovně pracoval a ví, o čem mluví.

Z toho jsem vyvodil, že funkci poslance českého parlamentu a roli stážisty Fulbrightova stipendia na Oregonské státní univerzitě dost dobře skloubit nelze, pokud by jedno i druhé mělo být děláno na sto procent. Osobně si nedovedu představit, že by Jan Farský nepracoval na oněch sto procent jako stážista na svém projektu (o něm níže) v Corvallisu. Z toho mi vychází, že nebude osm měsíců (!) plnohodnotně pracovat jako zákonodárce své země. Je to fér vůči voličům? Obávám se, že není.

Co tedy?

Patřím, troufnu si tvrdit, k menšině české populace, která má pozitivní vztah k Miroslavu Kalouskovi. Méně než forma jeho vyjádření mě zajímá obsah jeho slov a nestydím se za to, že se s ním v mnohém (ne ve všem) shodnu. Zde je jeho twitterové vyjádření ke „kauze Farský“:

Je mi to moc líto, Honzo (Jane Farský), ale tohle je prostě podvod a obelhávání voličů. Pokud jsi myslel vážně všechny hodnoty, které jsme spolu osm let zastávali v jednom poslaneckém klubu, rezignuj na mandát. Jiná čestná cesta není. (12. 1. 2022)

Dává to smysl? Mně ano.

Jen okrajově se zmíním o tom, čeho se Farského stáž má týkat. On sám v rozhovoru pro Novinky.cz (12. 1. 2022) na otázku, co bude výsledkem jeho stáže uvedl:

Otázky federalizace USA a přenesení jejich zkušenosti do našich podmínek a možné federalizace EU. Konkrétně budu řešit otázku možné evropské armády, k čemu by byla dobrá a co tomu brání. Dál budu zkoumat otázku chybějících institucí EU – tedy prezidenta a druhé komory parlamentu – a jestli se EU může bez nich posunout dál a stát se silným mezinárodním hráčem.

Za sebe k debatě kolem uvedených témat dodávám (pravda, bez stáže ve Státech):

1) Máme-li funkční NATO, je evropská armáda nadbytečná. (Není-li NATO funkční, zapracujme na tom, aby bylo.)

2) Nevím, kam přesně se má EU posunout, ale má-li se stát silným mezinárodním hráčem, musí pro to dělat něco docela jiného než řešit otázku ustavení svého prezidenta a druhé parlamentní komory. Absence prezidenta EU a „eurosenátu“ rozhodně není tím, co v mezinárodním kontextu brzdí rozvoj Unie.

3) Záležitost tak komplikovanou a kontroverzní, jakou je federalizace EU po vzoru USA (zjednodušeně řečeno), nechávám bez komentáře.

Získání Fulbrightova stipendia je jistě prestižní záležitost, k níž lze Janu Farskému blahopřát. (Podobně jako prof. Tomáši Halíkovi k udělení Templetonovy ceny v roce 2014.) Bylo by nicméně více košer, kdyby stáž absolvoval jako soukromá osoba, nikoli jako poslanec českého parlamentu.

obr. 1/ Informace uveřejněná webu Fulbright.cz. Jan Farský mezi českými stipendisty v sezoně 2021/2022. Pravá šipka ukazuje, že jeho stáž má trvat 8 měsíců a začít měla 10. ledna.

obr. 2/ Orientační mapa ukazuje polohu státu Oregon v Pacifickém regionu USA. Zdroj: Freevectormaps-volná licence s povinnou atribucí.