26.4.2024 | Svátek má Oto


EVROPA: Za co se Paroubek nepochválí

11.8.2006

Premiér Jiří Paroubek dle úsloví "nepochválí-li mě nikdo jiný, pochválím se sám" publikoval bilanční stať hodnotící jeho třináctiměsíční působení na mezinárodním poli (Právo, 28. 7.). Pilíři jeho zahraniční agendy bylo upevňování transatlantické vazby a zejména EU se "všemi aspekty našeho členství". Paroubek uvádí, že "náš sebevědomý hlas v Bruselu byl slyšet" a klade si řečnickou otázku, jak lépe by ODS chtěla hájit národní zájmy než on, respektive jeho vláda.

Jako jeden ze svých úspěchů premiér uvádí "mimořádně působivý efekt", a to v podobě objemu financí z rozpočtu EU na léta 2007-2013. Oněch 860 miliard korun může podle něj znamenat "velmi silný přírůstový faktor naší ekonomiky". Číslo to je na první pohled působivé. Říká-li však premiér občanům A, bylo by fér říci i B. Tyto dotace jsou de facto prostředky, které ČR odvádí do společného rozpočtu EU. Skutečný efekt evropských fondů na naši ekonomiku závisí na tom, do jakých oblastí budeme peníze investovat a do jaké míry se nám je podaří z evropského rozpočtu čerpat.

Dosavadní zkušenost ukazuje, že kvůli nadměrně složitým byrokratickým procedurám se ČR dosud podařilo vyčerpat méně než pětinu celkové částky určené pro léta 2004-2006. Nelze očekávat, že pravidla přerozdělování pro období 2007-2013, tzv. pravidlo N+2, kdy nárok na čerpání evropských financí zaniká do dvou let od podpisu finančního memoranda, v tomto ohledu přinesou výrazné zlepšení.

Prorůstový efekt financí z EU je navíc značně omezen mechanismem předfinancování a spolufinancování projektů. Splátky úroků i přidané vedlejší náklady spojené se získáním úvěru dělají z evropských peněz drahou záležitost a ve svém důsledky přispívají i k deficitu veřejných financí. Co víc, premiér by měl také přiznat, že část miliard z EU určených českému hospodářství přijde vniveč, pokud se co nejrychleji nepodaří sestavit rozpočet na rok 2007. Dosavadní postoj ČSSD ve volebních vyjednáváních tento krok blokuje.

Chtěl-li předseda vlády podpořit dlouhodobou ekonomickou prosperitu naší země, měl své síly napřít spíše směrem ke skutečné liberalizaci základních svobod, zejména pro ČR aktuální pohyb pracovních sil a dokončení vnitřního trhu Unie. Tuto oblast ve svém sobě pochvalném článku premiér nezmiňuje. Česká vláda na březnovém summitu podpořila značně okleštěný návrh směrnice o liberalizaci služeb v Unii. Premiér to zdůvodnil tím, že návrh sice neodpovídá našim představám, nicméně to je "rozumný kompromis". Český živnostník se možná potěší premiérovou výřečností, nicméně jeho šance poskytovat služby v ostatních zemích EU nevzrostla prakticky ani o píď.

Koncem loňského srpna Jiří Paroubek prohlásil, že bez ohledu na ostatní nové členy EU hodlá zahájit samostatná bilaterální jednání o zrušení přechodných období pro volný pohyb pracovních sil. Tento úmysl byl od počátku jen prázdným plácnutím do vody. Většina zemí EU již úplně či částečně své pracovní trhy uvolnila, a to plošně, bez ohledu na úmysly českého premiéra. Většího otevření možností pracovat v Německu a Rakousku, tedy v zemích, které jsou pro Čechy z tohoto hlediska podstatné, jsme se nedočkali.

Dočkali jsme se však, dle premiéra Paroubka, "efektního a efektivního gesta". Gesta vlády ČR oceňujícího německé antifašisty, které "uvítali politici celého (rakouského i německého) politického spektra". Tento krok nejenže ohrozil dosud jednotný postoj české politické reprezentace, ale oslabil i právní názor v této problematice, vycházející z česko-německé deklarace. Kromě libých pocitů německých a rakouských politických elit českým občanům nepřinesl efekt žádný, a to ani v podobě sebemenšího náznaku ochoty jednat o možnosti zkrácení přechodných období.

Racionálně komentovat premiérem citované označení ODS za "xenofobní mimoně" není třeba. Doufám, že Jiřímu Paroubkovi tato dvě slova vytanula na mysl pouze jako důsledek potlačeného podvědomí v souvislosti s jeho nedávnou demonstrativní podporou nové slovenské vlády. Té, v níž kromě socialistů figurují i zástupci SNS Jána Sloty.

Paroubkův hlas byl v Bruselu nepochybně slyšet zejména poté, co v gestu "československé vzájemnosti" vzkázal, že pokud evropská socialistická strana bude slovenský Smer izolovat, tak ho v metropoli EU již nikdo neuvidí. Pevně doufám, že neuvidí. Ne v důsledku kroků evropských socialistů, ale v důsledku budoucího povolebního uspořádání v naší zemi.

Právo, 7.8.2006

předseda europoslaneckého klubu ODS