Dziennik: Potřebuje vůbec Evropská unie ústavní smlouvu?

VK: Podle mého názoru nepotřebuje. Potřebuje možná prostřednictvím nějakého dokumentu definovat hranici, za kterou již nemůže pokračovat skrytá unifikace. Jenže podobné zadání vlastně měla i odmítnutá Ústavní smlouva a jak to dopadlo…

Dziennik: Německé předsednictví již ohlásilo, že chce ústavní smlouvu oživit. Jak by v takovém případě měl dokument vypadat – mělo by jít o objemný či stručný text jakým je např. americká ústava?

VK: Oživování je podle mne nepřijatelné. Bylo by to pohrdání voliči a také pravidly, která byla pro schválení minulého dokumentu přijata a nyní by musela být měněna. Tedy nikoli oživování. Pokud vůbec nějaký takový dokument, pak zcela nový. Podobný americké ústavě být nemůže, USA jsou přece jedním státem.

Dziennik: Německá kancléřka A. Merkel navrhuje, aby se v ústavní smlouvě vyskytl odkaz na Boha a křesťanské hodnoty. Jak tento návrh hodnotíte?

VK: Obávám se do univerzálního dokumentu dávat konkrétní ideová vymezení.

Dziennik: Jaké společné hodnoty, jsou-li vůbec takové, by měly být podle Vás ve smlouvě zmíněny? Ne pro všechny členy EU jsou přece jednotné – například Francie zmínku o Bohu nemíní akceptovat.

VK: Pro mne je hodnotou zcela dostačující ta jediná a zásadní: svoboda lidského jedince. Pokud má ale jít o dokument mezistátní instituce, musí v něm být zmíněna autonomnost a svrchovanost členských států jako základních jednotek.

Dziennik: Měli by mít noví členové Unie (včetně Rumunska a Bulharska) nějakou společnou vizi ústavní smlouvy a máme vůbec nějaký společný zájem v této věci?

VK: To je prosté: máme společný zájem nemoci být přehlasováni ve věcech jako je plná vzájemná otevřenost členských států.

Dziennik: Co Češi od ústavní smlouvy očekávají?

VK: V Česku v tomto smyslu nepanuje nějaké očekávání.

Dziennik: Jak by měl vypadat budoucí rozhodovací systém EU, tj. jakou roli by měl například plnit evropský ministr zahraničí či prezident EU?

VK: Nemyslím, že mezistátní organizace potřebuje společného ministra zahraničí. Zatím zdaleka nepanuje shoda na tom, jaký společný zájem by takový ministr měl prosazovat. O „prezidentu EU“ lze říci cosi velmi podobného.

Dziennik, 26. 1. 2007