Sociální demokraté v celé Evropě ztrácejí vliv, protože se radikálně změnila situace hlavně díky globalizaci a stranické špičky na tyto změny nedokáží reagovat.

Jako kdyby věřili, že situace se může vrátit zpět a že zase budou moci intervenovat do ekonomiky v národním státě. Tento model je nenávratně přežitý, firmy se snadno přesouvají ze země do země, kde mohou více a snadněji vydělávat, a proto je sociálnědemokratický program vyprázdněný.

Bohuslav Sobotka a jeho chování tuto marnost předvádí v naší politické krajině zoufalými návrhy: rád by se po volbách spojil s komunisty, na což v historii vždy doplatili, zavedl sektorovou daň v době, kdy se státy předhánějí v nabízených bonusech, aby cizí investory přitáhly do země, a ostře se vymezuje proti ANO a Andreji Babišovi. Ten na to v sobotu reagoval slovy, že po volbách s ČSSD do koalice nepůjde, a tím se zhoršuje povolební vyjednávací prostor pro sociální demokracii. A to za situace, kdy trpí ve vládě ministra, který místo aby vycházel vstříc občanům, což byla vždy nejsilnější karta sociálních demokratů, pomáhá nepokrytě operátorům mobilních telefonů. (pozn. : premiér Sobotka už rozhodl o odvolání ministra Mládka)

Je třeba ale dodat, že podobná situace je v celé EU: labouristický poslanec Tristram Hunt, v kterém viděla jeho strana budoucího šéfa, odešel do soukromého sektoru. Spolu s ním odešla asi desítka dalších poslanců a kritiků Jeremyho Corbyna. Beznaděj vládne i mezi francouzskými socialisty, kde navíc došlo k velkému sblížení programů pravice a levice. Voliči nemají důvod proč dát hlas jedné z obou tradičních stran. Náhradní rozlišení v přístupu k genderové politice či k minoritám jsou zcela nepodstatná. A v podobné situace je i německá SPD, která sice získala nového lídra v Martinu Schulzovi, jenž po příchodu z Bruselu zvýšil SPD výrazně preference, ale protože rovněž nepřichází s žádným konkrétním programem, šermuje jen obecnými hesly, němečtí analytici se domnívají, že fascinace Schulzem je jen přechodným jevem. Navíc patří v SPD k pravému křídlu, a to se mnohým nebude taky líbit, protože jeho předchůdce Sigmar Gabriel otáčel stranu doleva.

Výsledky našich agentur tento evropský trend potvrzují: o vítězství Babišova ANO v podzimních volbách dle posledních průzkumů nepochybují. Nejpřesvědčivěji působí čísla agentury STEM, která jako jediná přepočítává hlasy na mandáty. ANO má podle ní více mandátů než druhá ČSSD a třetí KSČM dohromady. Výsledky ostatních agentur nejsou zatím moc odlišné.

Situace, v níž velké koncerny a banky jsou silnější než státy, zásadně ovlivnila v celé Evropě politickou krajinu: z politiků se staly jen převodové páky mezi koncerny a občany. Střední Evropa, kde má demokracie kratší historii, si to ještě víc zjednodušila, prostředníky považuje za zbytečné a nechala do čela stran a států vstoupit rovnou miliardáře po vzoru Berlusconiho: Porošenko, Kiska, Babiš a uchazeč o prezidentský stolec Horáček to jen potvrzují. V Americe se z podobných důvodů stal prezidentem Trump.

(Psáno pro ČRo Plus)