26.4.2024 | Svátek má Oto


EKOLOGIE: Nešlo o puč v koaliční vládě

23.2.2009

Některá media polemizují s tím, že za neschválením předložené novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí v Parlamentu byla snaha shodit vládu. Nikde se však již neuvádí, co uvedený zákon představuje a v čem spočívá.

Zpracování odborné dokumentace na posouzení vlivů na životní prostředí, které je požadovaným dokumentem pro povolení staveb nebo technologií, mohou výhradně provádět pouze některé kvalifikované osoby se zákonným pověřením. Uvedená norma je nesmírně složitá, zahrnuje v sobě i části dalších zákonů jako stavební, ochrany přírody, zdravotnický a leckde i projekční činnost. K vypracování je zapotřebí mnoho kvalifikovaných posudků, někdy i nadbytečných.

Zásadní komplikace přináší projednávání s veřejností, většinou zastupovanou stále stejnými extrémními nevládními organizacemi. Neustálými připomínkami, odvoláváním a soudními spory se protahují stavby na desetiletí. Namátkou uvádím jezy na Labi, obchvat Plzně, část dálnice D 8, mezisklady vyhořelého paliva a mnoho dalších.

Novela zákona uvedený stres dále rozšiřovala o další možnost zamítnutí již složitě provedeného posuzování. Uvedeným postupem by se u nás prakticky nic nepostavilo, zejména nezbytná výstavba nových energetických zdrojů. Vždy by se narazilo na laicky vyslovený nesouhlas. Při neodsouhlasení novely zákony v Parlamentě si snad alespoň někteří poslanci uvedenou skutečnost uvědomili.

Uvedu jeden aktuální příklad. Jaderná elektrárna Temelín se u nás již třikrát posuzovala z hlediska vlivů na životní prostředí. Dvakrát podle našeho zákona a jednou jako mezinárodní posouzení v Melkském procesu podle směrnice Evropské komise, kterého jsem se zúčastnil. Závěr byl vždy shodný:

Jaderná elektrárna má málo významný vliv na životní prostředí.

Rovněž se již třikrát souběžně posuzovaly přenosy a přeshraniční vlivy elektrárny do sousedního Rakouska a Německa. Není mi znám příklad, kdy ČR posuzovala recipročně významné stavby v uvedených státech. Pravidelná kontinuální měření v Temelíně prokazují, že emise radioaktivních látek do ovzduší jsou hluboko pod normou, k přenosům nemůže docházet. Již současné čtvrté posuzování vlivů dostavby dvou připravovaných jaderných bloků v Temelíně, o kterých se s neznalostí píše v mediích, bude mít opět hodný scénář. Nekonečné a letité debaty s neustále protestujícími organizacemi finančně dotovanými z Rakouska, kterým bylo vše již mnohokrát bezvýsledně objasněno, nepovedou nikam. Cílem bude pouze do nekonečna zdržovat a zdržovat. Zamyslí se někdo nad tím?

Ve zkrácené podobě vyšlo 21.2.2009 v Právu