Nesmyslný výpad těchto aktivistů proti respektované expertce na Blízký východ Ireně Kalhousové mě přiměl k tomu, aby se blíže seznámil s jejich proklamací „Naše požadavky: Co chceme“.

K nalezení je na instagramovém účtu iniciativy [ZDE].

Stručně k Ireně Kalhousové. Obvinit ji z toho, že ve výuce „papouškuje rasistickou sionistickou rétoriku“ je absolutní nesmysl. To píšu jako člověk, který ne se všemi jejími vyjádřeními souhlasí. Přiznám se, že na rozdíl „akademických aktivistů“ ji naopak někdy považuji za málo proizraelskou. Požadavek, aby Karlova univerzita přestala na základě lživého cejchu I. Kalhousovou zaměstnávat vnímám jako nestoudnou nehoráznost.

POŽADAVKY? NE, DIKTÁT!

Tím se dostáváme k obsahu textu „Naše požadavky: Co chceme“. Sestává z devíti bodů, přičemž v dokumentu čteme, co všechno MUSÍ Karlova univerzita udělat, aby byli aktivisté spokojeni. Jak uvidíme níže, pokud by jim bylo vyhověno, proměnilo by se staroslavné vysoké učení v centrum nenávistné protiizraelské propagandy s možností potenciální přeměny na další zahraniční místo podporovatelů palestinskoarabského teroru. Sloveso „musí“ se v dokumentu objevuje dvacetkrát; jednou pak sloveso „nesmí“.

Co tedy Karlova univerzita podle aktivistů „musí“?

1.) Veřejně a oficiálně projevit solidaritu a podporu svobodné a nezávislé Palestině.

2.) Vyjádřit sympatie všem palestinským studentům a zaměstnancům (působícím na UK).

3.) Veřejně odsoudit tzv. scholasticidu v Gaze (jde o propagandistický novotvar mající znamenat, že Izrael systematicky ničí palestinské školství). V této souvislosti zmiňuje text „izraelský osadnicko-koloniální režim“, což je jedna z ukázek zvráceného uvažování aktivistů. Izraelský režim je demokratický, svobodný a právní; není ani osadnický a už vůbec ne koloniální. Izraelci nemohou být kolonizátory ve svém vlastní zemi.

4.) Pozvat studenty z Palestiny, přijmout jejich přihlášky a poskytnout jim stipendia z programu „Václav Havel Scholarship“.

5.) Buď přestat vyjadřovat solidaritu Ukrajině (to ale aktivisté nepovažují za vhodné), anebo se stejně projevovat i vůči Palestině. (Zde aktivisté zjevně špatně přiřazují pojmy jako „agresor“ a „oběť“ některým stranám v obou válkách: na východě Evropy je agresorem Rusko a obětí Ukrajina, na Blízkém východě je agresorem Hamas a obětí Izrael.)

6.) Umístit palestinskou vlajku všude tam, kde je umístěna vlajka Ukrajiny.

7.) Ukončit spolupráci s Hebrejskou univerzitou v Jeruzalémě (po vypršení platnosti smlouvy dne 16. září 2024).

8.) Zapojit se do bojkotu těch izraelských univerzit, s nimiž má dohodu o studentské výměně. Konkrétně jde o Ben Gurionovu univerzitu v Negevu (sídlící v Beerševě) a Telavivskou univerzitu.

9.) Stáhnou investice ze všech společností, u nichž to požaduje protiizraelské hnutí BDS.

10.) Pořádat přednášky a panelové diskuse o palestinské historii, sionismu, probíhající genocidě v Gaze a izraelském okupačním apartheidním režimu. A aby nedošlo k omylu, výběr přednášejících je striktně stanoven. Ti lidé musí patřit mezi palestinskou vědeckou komunitu, případně musí jít o osoby, které budou dbát na to, aby v centru pozornosti byl palestinský hlas.

11.) Kromě zmíněného „přehodnocení“ dalšího působení Ireny Kalhousové a dalších, kdo „papouškují rasistickou sionistickou rétoriku“, včetně „přehodnocení“ sylabů (studijních programů) jejich kurzů, musí univerzita zajistit, že studentům nebude nabídnut jediný, navíc silně problematický úhel pohledu na blízkovýchodní dění. Tím ale aktivisté urážejí inteligenci všech, kdo mají o daném tématu alespoň základní přehled, pakliže si myslí, že uvěříme pohádce o tom, že přednášející s propalestinskými a protiizarelskými názory budou garanty objektivního pohledu na arabsko-izraelskou krizi.

12.) Reflektovat fakt, že mezi studenty jsou také ti, kdo se přidali k tzv. IOF* a aktivně se podílejí na páchání genocidy. Tito lidé budou po návratu představovat ohrožení palestinských studentů a zaměstnanců, jakož i všech, kdo podporují palestinskou věc. Tato fantasmagorie hraničí se zdravým rozumem je slabikářovým příkladem rčení o zloději volajícím „chyťte zloděje“. Pokud by se normálně uvažující lidé měli někoho obávat, pak rozhodně ne jednotlivců, kteří se připojili k izraelské protiteroristické kampani. Zbytek nechť si čtenáři doplní sami.

* IOF je zkratka provokativního názvu izraelské armády, který s oblibou používá palestinskoarabská propaganda – Israeli Occupation Forces, Izraelské okupační síly. Oficiální zkratka je ale IDF – Israel Defence Forces, Izraelské obranné síly.

Nepřekvapí, že v prohlášení Akademiků proti apartheidu není ani slovo o arabském terorismu, agresi Hamasu ze 7. 10. 2023 jako příčině nynější války, o tom, že terorističtí gangsteři stále drží v Pásmu na 130 nevinných rukojmí, že bojovníci Hamasu zneužívají vlastní civilisty jako lidské štíty a tak dále. Nic takového. Proto tento dokument nelze hodnotit jinak než jako hanebný protiizraelský pamflet napsaný v duchu arogantního palestinskoarabského maximalismu. Jde o deformovaný a účelově jednostranný pohled na tamní konflikt, navíc zformulovaný ve formě diktátu. Přesně tak si palestinští Arabové a jejich podporovatelé představují dialog. Zatím chybí pouze ono „B“: sdělení, co bude následovat, pokud Karlova univerzita na jejich kategorické požadavky nepřistoupí. Budeme svědky podobných akcí, jaké jsme nedávno v šoku sledovali na předních univerzitách v USA a jinde ve svobodném světě?

Psáno exkluzivně pro Neviditelného psa.