19.3.2024 | Svátek má Josef


DIPLOMACIE: Protokolární spoušť

30.9.2020

Administrativa Miloše Zemana a její ostudné zásahy do ceremoniálu jmenování nových členů vlády ČR

červenec 2013: Prezident republiky jmenuje úřednickou vládu Jiřího Rusnoka. Tradiční ceremoniál proběhl v Trůnním sále Pražského hradu za účasti tisku.

diplomatický protokol 1

leden 2014: Jmenování vlády Bohuslava Sobotky. Forma stále zachována. Prezident ve svém projevu vytkl předsedovi vlády překlepy a chyby, jež obsahoval na hrad doručený písemný návrh kabinetu.

diplomatický protokol 2

prosinec 2017: Poprvé sestavuje kabinet premiér Andrej Babiš. Jmenovací akt je zachován v klasické podobě, jen se zjednodušuje společné focení prezidenta a ministrů.

diplomatický protokol 3

červen 2018: Jmenování nové vlády, která má však opět menšinový charakter. Jedná se o 15. kabinet od vzniku ČR. Novým prvkem je tisková konference prezidenta a premiéra po skočení ceremoniálu

červenec 2018: Formou, místem i celkovým vyzněním zcela odlišně pojaté jmenovací akty proběhly na zámku v Lánech a na Pražském hradě. V případě paní Maláčové nechyběli alespoň vojáci a premiér.

diplomatický protokol 4

Jmenovací ceremoniály členů vlád probíhaly všude na světě i v době vrcholící pandemie. Jak je patrné z několika případů, byla přes mnohdy ztížené podmínky vždy zachována slavnostní forma samotného aktu. Tedy ta forma, kterou Kancelář prezidenta republiky bohužel opustila...

diplomatický protokol 5

16. 9. 2020, Císařský palác v Tokiu:Císař Naruhito (60) jmenuje novým japonským premiérem Suga Yoshihideho (71).

diplomatický protokol 6

21. 9. 2020, zámek v Lánech:Prezident Miloš Zeman (75) jmenuje nového ministra zdravotnictví ČR Romana Prymulu (56).

diplomatický protokol 7

24. 8. 2020, Aso Villa (prez.sídlo), Abuja:Prezident Muhammadu Buhari (77) uvádí do úřadu nového člena nigerijské vládní komise.

diplomatický protokol 8

12. 8. 2020, palác Dusit, Bangkok:Král Rama X. (69) jmenuje nové členy thajské vlády, které mu představuje premiér.

diplomatický protokol 9

3. 7. 2020, Indický stát Madhjapradéš:První ministr Shivraj S. Chouhan (61) gratuluje novým členům svého kabinetu po skončení jmenování.

diplomatický protokol 10

13. 6. 2020, palác La Moneda, Santiago de Chile: Chilský prezident Sebastian Piňera (70) při jmenování nového ministra zdravotnictví O.E.Parise.

diplomatický protokol 11

19. 3. 2020, prez. palác Sanjika, Lilongwe: Přísahu člena vlády Malawi skládá Austin Atupele Muluzi, nový ministr pro energii (42).

diplomatický protokol 12

4. 3. 2020, prezidentský palác v Kathmandu: Prezidentka Nepálu, Bidhjá D. Bhandáríová (59) jmenuje ministrem financí Yubaraje Khatiwada (64).

„CHYBA SEM, CHYBA TAM … PLATNÉ TO STEJNĚ MÁM!“
Smutné ministerské jmenování

diplomatický protokol 13

1. Oknem orientovaným na západ proniká do místnosti ostré světlo. Prostor je tak „zahlcen“ slunečním svitem, který se odráží i v desce kulatého stolu, u kterého sedí prezident a designovaný ministr. Téměř veškeré obrysy snímku jsou - byť pouze jemně - rozostřené. Přitom stačilo jen zatáhnout závěsy nebo přivřít okenice. Na tuto drobnost doplatili zejména příslušníci Hradní stráže, kteří navíc během jmenování stáli zády k oknu. Postupující stín tak způsobil, že nasazené roušky tmavé barvy začaly vizuálně splývat s okolím, až se zdálo, že jsou natažené přes celý obličej.

2. Ani okno na jižní straně místnosti není nikterak zastíněno, což přispívá k dalšímu přesvětlení prostoru. Na koberci a parketách se tvoří „světelné mapy“.

3. Ceremoniál by vypadal možná lépe, kdyby byl situován před barevně „klidnější“ pozadí (tj. nikoli za neustále se měnících světelných podmínek). Takto tvoří čelo místnosti problematický okenní prostor, na jehož osu vojáci Hradní stráže nastoupili, a malá palma, jejíž obrysy jsou stěží vidět. Místnost je vytapetována žluto-béžovým pruhovaným rypsem.

4. Vedle světlých válcových kachlových kamen stojí na podlaze patrně zapomenutý vyřezávaný dřevěný podstavec na květiny… avšak bez květin…

5. Rozsvícený lustr přidává světlo tam, kde by se ho mělo spíše ubrat.

6. Z uměleckých děl lánského zámku je na fotografii vidět pouze jeden obraz visící nalevo od okna: dílo Philippa Petera Roose (známého také jako Rosa da Tivoli) z r. 1700: „Pastýř se skupinou koz a koněm.“ Zkušení úředníci pracující pro hlavy států dobře ví, že při zajišťování jakékoli veřejné akce je nezbytné zaměřit se na detaily. V případě uměleckých děl je to většinou jejich poselství skryté v symbolice přírody, čísel nebo zvířat....

7. Sporné je postavení vojáka Hradní stráže držícího státní vlajku ČR. Dle uznávaných vexilologických pravidel a zavedené praxe má být státní symbol vždy umístěn na čestném místě – tedy napravo od vytyčeného bodu v prostoru coby dočasného středu, a tím také napravo od vlajky druhé myšleno z pohledu jednající osoby).

8. Při jmenovacích aktech doprovází praporečníky většinou čestná stráž. Jsou to dvě dvojice vojáků Hradní stráže stojící s tasenou šavlí po obou stranách každé z vlajek na znamení připravenosti je chránit. Toto tradiční schéma bylo naposledy dodrženo při jmenování ministryně Maláčové před dvěma lety. Úkolem praporečníků je dbát na správné uspořádání vlajky za všech okolností. Ne vždy se to však podaří. Na snímku ze včerejšího jmenování je tak patrná zřetelnější prezentace vlajkového listu prezidentovy standarty oproti vlajce státní.

9. Vedoucí Kanceláře prezidenta republiky má při jmenovacích aktech roli jakéhosi moderátora a jeho místo v prostoru je vždy napravo od faktického či pomyslného čela. Na snímku z pracovny stojí tedy na opačné straně, než by měl. Narušuje tak protokolární praxi dodržovanou od doby první republiky. Tehdy totiž došlo k uzavření dohody s Vojenskou kanceláří PR, jejíž náčelníci nadále četli rozhodnutí prezidenta ve věcech vojenských z levé části daného prostoru. Vratislav Mynář by měl stát na místě muže s červenou kravatou. Ten patří zřejmě mezi pracovníky odboru Protokolu, neboť v levé ruce má modré desky se jmenovacím dekretem (přesněji s pověřením pro prof. Prymulu k řízení Ministerstva zdravotnictví).

10. Naprosto nestandardní byla absence jakéhokoli ozvučení. A protože všichni přítomní měli nasazené i ústní roušky, přispělo toto aranžmá k tomu, že zřejmě nikdo plně nerozuměl ani průvodnímu slovu kancléře, ani neslyšel, co říká prezident nově jmenovanému ministrovi po skončení jmenování.

11. Zřejmě se nenajde nikdo, kdo by nepochopil, proč prezident Zeman zůstal po celou dobu ceremoniálu sedět v křesle. Vzhledem k přetrvávajícím zdravotním obtížím je to více než jasné. Poněkud zarážející však bylo jeho neformální oblečení. Jmenovací akt člena vlády je důležitý protokolární úkon, který má probíhat v důstojné atmosféře. Od vzniku samostatné československé republiky v r. 1918 doposud si tohoto faktu byli vědomi všichni naši prezidenti. Proto se při podobných příležitostech objevovali oděni společensky více než přijatelně – do žaketu nebo redingotu či – dle praxe posledních desetiletí – tmavého obleku…v klopě kabátu či saka se vždy leskla rozetka Řádu Bílého lva... Jmenování ministra zdravotnictví v roce 2020 se stalo smutným historickým milníkem, kdy prezident republiky zvolil „dress code“ naprosto opačný. Je jistě pochopitelné, že má v současné době jistá omezení způsobená nedávným zraněním paže a komplikovanou operací. Ale ani fixace jedné končetiny není snad důvodem pro to, aby neměl přes ramena položené sako a kolem krku zlehka uvázanou kravatu. Co se stalo, se již změnit nedá. Nezbývá než doufat, že to byla politováníhodná výjimka a nikoli nový trend.

12. Příjemně se zřejmě necítil ani designovaný ministr, což bylo patrné na několika maličkostech. Předně si ponec hal po celou dobu zapnuté sako, byť on seděl v rozložitém neobarokním křesle. Mírnou nervozitu prozrazovaly i jeho ruce. Z hlediska protokolárního byl problematický okamžik, kdy kancléř Mynář začal předčítat slib člena vlády. Tehdy měl budoucí ministr ze svého místa logicky povstat (byl to koneckonců on, kdo slib skládal) a zaujmout pozici čelem k prezidentovi, který disponuje jmenovací pravomocí. Prof. Prymula však zůstal i nadále sedět. Zřejmě se jednalo o pokyn prezidentových spolupracovníků, ale nedokážu si představit jeho zdůvodnění.

13. V dolní části fotografie vystupuje do popředí černá deska psacího stolu, na které je položen list papíru. Jedná se zřejmě o protokol stvrzující složení slibu, který musí být podepsán jak nově jmenovaným ministrem, tak i vedoucím KPR coby svědkem. Dovezena z Prahy zřejmě nebyla „Masarykova zlatá psací souprava“, která se při jmenovacích aktech až donedávna tradičně používala…

Výše uvedené poznámky jsou přednostně protokolárního charakteru. Příčiny vznesené argumentace a nesouhlasu s necitlivým provedením ceremoniálu jmenování nového člena vlády ale nemají vliv na platnost provedeného aktu. Ústava předepisuje toliko slib ministra a procedurální projevení jeho souhlasu s tímto slibem (tj. podání ruky prezidentovi a zřetelné vyřčení slova: „Slibuji!“). Jiné aspekty zajištění obřadu řešeny nejsou.

Jmenovací sál – místo zrození nového ministra

diplomatický protokol 14

Trůnní sál se nachází v 1. patře Nového královského paláce Pražského hradu. Při jmenovacích ceremoniálech přicházejí pozvaní hosté přes I. nádvoří, Matyášovu bránu a po Pacassiho slavnostním schodišti.

Tereziánské křídlo

diplomatický protokol 15
diplomatický protokol 16

Místnost, ve které:
- byla v prosinci 1935 formálně oznámena abdikace prezidenta T. G. Masaryka…
- došlo v květnu r. 1945 k zatčení prezidenta Emila Háchy…
- prezident Václav Havel natáčel „Hovory z Lán“…

Psáno pro server Blesk.cz, 21. 9. 2020

Institut VK

Jindřich Forejt