Divadlo Veselé skoky je zvláštní parta. Jsou to nádherní zapálení nadšenci do pohybového tyátru. Je to pantomima, co dělají? Jistě, to taky, ale mimové to nejsou. Balet? Jistě, to taky, ale baleťáci to nejsou. Herci? Ano, herci to jsou. Zpívají. Baví se a baví to i diváky. Už jsem tady referoval o jejich prvním představení, že jde o laskavou parodii na tanec a pantomimu. Mám se opakovat? Jejich první představení bylo nedějové, bylo to předvedení toho, co dovedou. Druhé má velmi volný dějový rámec, ale když se to takhle napíše, je to děsné, protože podstata je jinde - je to zase radost, sranda, dada, gagy, jak jinak to říci, než veselé skoky?
Jelikož to má být dramatický útvar, dějem prochází nikdo menší, než Anna Karenina, která si usmyslí, že skočí pod vlak právě zde. Urputně se o to snaží a vůbec to není směšné. Nedozvíme se, kdo jí zpívá do mobilního telefonu "je t´aime" a co se stalo, že tak prudce Anna háže mobil do popelnice. Prožívá svůj sen o lásce, zatímco veselí skákající ajznboňáci kolem ní nezávazně milují a se milují. Ano, nakonec najde Anna naplnění. Takové, jaké si zaslouží krásná žena, která odolá svodům ajznbánu. Jaké, to neprozradím. Jděte se do Divadla v Celetné podívat.
Jo, a co že ve stanici nelze? Používat toaletu, to jste fakt nevěděli?