Taková příležitost to byla a promarnily ji obě – jak Nora, tak Dodo. V neděli jsme s Ljubou uváděli do provozu jezírko. Půl roku jezírko je tiché, nehybné. Pak je třeba vytahat z čističky kal nashromážděný během loňské sezóny., Pěkně smrdutý kal, jen co je pravda. No a to je přece skvělá příležitost pro pejska a holčičku, aby se zprasili a zasmrděli! Ta Nora, která s takovou radostí vyhledává kupičky shnilé slámy, aby si v nich navoněla zádíčka, ta zůstala doma a pozoroval naše počínání ze svého křesílka přistaveného k oknu. A Dodo? Ta si způsobně četla knihu vytištěnou velkými tiskacími písmeny, kterou jsem jí v sobotu koupil, způsobně jako ten vzorný čtenář na deskách svázaných ročníků Malého čtenáře.

No a my s Ljubou?
Všechna čest, my jsme tu příležitost zprasit se a zasmrdět se využili měrou víc než vrchovatou. Jezírko už jezírkuje, jak má, jenom má jeden nedostatek: na podzim jsem nevytáhl skimer, ten plovoucí přepad pro sběr povrchových nečistot. Jeho přívodní roura leží někde na dně a skrz zkalenou vodu není vidět. Až se voda ohřeje, budu muset do jezírka vlézt a pátrat v něm.
Až se voda ohřeje... To je něco jako až naprší a uschne. Holt, budu muset do jezírka studeného. Ale dneska ne.

Vše napraveno!

Včera jsem se tu zmiňoval o tom, jak Nora propásla příležitost se jaksepatří zasmradit a zaprasit, když jsme v neděli s Ljubou pucovali čističku našeho zahradního jezírka. No a bingo, neuplynulo čtyřiadvacet hodin a Nora hozenou rukavici zvedla! V Keltském parku v Břežanech jsou dva (až tři) rybníky. Ty dva skutečné rybníky jsou spojeny moc hezky vedeným potůčkem – příčí se mi užít slovo stoka. Ten potůček se vine lesíkem, dělá pěkné meandry – a Nora nelenila a vběhla do něho. No a zapadla až po břicho do bahna a když vylezla, měla na sobě černé rybářské boty. Takže je všechno v pořádku. Není třeba se obávat, že došlo k napravení Ferdyše Pištory a že se z našeho pejska stala víla Čistůtka. Ne. Je to čuně čuňácké. Jako každý pořádný pes.

Vyprávěl jsem o tom kamarádce Ivaně. Zadumala se a řekla:

"Poslyš, a že ona ta vaše Nora čte Hyenu?"

Další zápas

Nebyl jsem u toho, stalo se to na procházce s Ljubou – na Noru vylítla bullteriérka a Nora se jí opět statečně postavila. Nebyla to rvačka v pravém slova smyslu, spíš zápolení, nedošlo za zuby, a krev tudíž nestříkala, nicméně zápolení to bylo a Nora si v něm vedla velmi statečně. To podotýkám s připomenutím, že taky se dovede zápolení vzdát, jak jsem o tom tady psal devátého dubna o jejím strategickém odpoutání od útočícího vlčáka na hoře Medníku. Takže – je statečná a taky soudná, jelikož pozná, kdy je dobré se utkat a kdy je lépe vyhrát útěkem.

No a taky kdy štěkat – tuto metodu použila včera, když na sloupku brány v Březovské ulici seděl černý kocour a velmi provokativně hleděl dolů.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena