Seděli jsme u snídaně. Já s Ljubou u stolu, Nora ve svém dedikovaném křesílku. My obličejem k francouzským dveřím, Nora zády. Sedíme a pijeme čaj a najednou, kde se vzal, tu se vzal, objevil se u bonsaisované borovičky mourovatý kocour a jal se soustředěně močiti.

Oba jsme s Ljubou vyskočili a Nora vyletěla z křesílka, jako by jí pod zadkem odpálili petardu. Vrhli jsme se s Ljubou ke dveřím, abychom je otevřeli a Nora aby smělce prohnala a poučila ho, že se na naší japonské zahradě nečurá.
Tedy, vrhli. Ano, vrhli jsme se, ovšem Nora má jiné představy o tom, co je to vrhnout se. Skočila ke dveřím, ovšem tam jsme jí překáželi my dva, neohrabaní člobrdové. Takže se rozhodla to vzít přímou cestou. Skrz políčko orchidejí, skrz dvojitě zasklené okno, rovnou na zahradu.

Okno vydrželo, neprasklo. Nestalo se nikomu nic. Ani kocourovi, ani orchidejím, ani Noře. Nevím, jaké si z toho kdo vzal poučení a hlavně by mě zajímal kocourův pohled na věc.
Možná že se někde počural smíchy, když si vzpomněl na ten výjev, který zahlédl svým bystrým okem v posledním zlomku vteřiny, než prchl.

Nevyzpytatelně pohyblivé objekty

V sobotu a neděli jsme s Ljubou zkoumali nový fotoaparát, zrcadlovku Canon 5D Mark III. Tento přístroj vyniká rychlostí zaostřování. V menu přístroje najdete různá nastavení zaostřování, například jedno pro focení nevyzpytatelně pohyblivých objektů.

Můžeme se přít o to, zdali je Nora vyzpytatelně nebo nevyzpytatelně pohyblivá. Bezesporu pohyblivá je a jako taková je to objekt velmi vhodný na zkoušky tohoto typu.
Dále musím konstatovat, že zatímco můj někdejší rotvajler Bart důmyslně bojkotoval jakékoli pokusy vyfotografovat ho aktivně a Nořina předchůdkyně docilovala stejného výsledku (= nemožnost vyfotiti) ghándiovským způsobem pasivní rezistence, Nora spolupracuje ochotně.
Zvlášť když se jedná o zkoušky rychlosti autofokusu.

Hračky plačky

Nora má ráda Fanánka a Fanánek má rád Noru. Nelze projít ulicí v Černíkách, kde Fanánkova smečka bydlí, aniž bychom se nezastavili u vrat a tam Nora skáče a vrtí oháňkou a domáhá se vstupu. Nepochybuji, že kdyby to bylo naopak,a naší ulicí by procházela Fanánkova smečka, u naší branky by vyváděl Fanánek. Nicméně toto je autentický záběr z průběhu jejich kamarádění.

Jsou to psí hračky plačky. Jsou i jiní pejskové, se kterými se Nora kamarádí. Ráno jsme potkali bígla, moc hodného, vychovaného, na slovo poslouchajícího. Jeho pán se otázal, zda ho může vypustit. Vzápětí se Nora kutálela v černém bahně. Ano, přátelství má různé podoby a patří k němu i zuby a válení v bahně.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena