Nora vylezla na strom! Ne, nebyl jsem u toho, Nora byla na procházce s Ljubou, znám to tedy z barvitého večerního líčení. Setkali se na louce, Nora a těžkotonážní labrador, tak ho Ljuba vylíčila. Začali se pošťuchovat a dorážet na sebe. V tomhle je Nora vycvičená z nesčetných soubojů s Fanánkem a taky s Beníkem. Naučila se trik – vyčíhne si okamžik soupeřova výskoku a pak ho lehce podebere ze strany na hrudník a pes se vzápětí válí na zádech. Na tohohle vařbuchtu to nějak nefungovalo, takže prý kolem sebe kroužili a doráželi na sebe jako zápasníci sumo. A pak – skok, a Nora se vymrštila a tlapkami objala kmen stromu!

Pes lezoucí po stromech... Třeba Noru vycvičíme a budeme ji ukazovat po cirkusech. Jen abychom se nemuseli dělit o zisk s nějakým vařbuchtou.

Stará mrňavá vzteklá

Těžko soudit, jaká měřítka Nora aplikuje na ostatní psy. Samozřejmě, některé zná a kamarádí se s nimi, nejvíc s Fanánkem a s Beníkem, má ráda Sally, přestože Sally moc hravá není, a tak bych mohl pokračovat. Vlčáků neboli německých ovčáků se vysloveně bojí a vyhýbá se jim doslova velkým obloukem. To od doby, kdy ji zvolchoval Sid, jen tak cvičně, dobromyslně.

Nedávno na ni vyletěla mrňavá podvraťačka, vyslovená bába, jak jsem se pak dozvěděl. Fyzicky by ji Nora musela strčit do kapsy od vesty. No a nestrčila, utíkala před ní, třebaže dokáže svým jiu jitsu Fanánka dostat na záda, kdy si vzpomene.

Prý ctí stáří, někdo mi to povídal. Idea ctění stáří by mi měla být sympatická. Nicméně... štěkavé báby bych z toho vynechal. Teď jde o to, jak tuhle myšlenku vnuknout Noře.

Kelly podeváté
V sobotu jsme podeváté hráli Výpravu společenství Kelyho. Princip hry vymysleli naši přátelé Jiří a Hanička Knéblovi, můžete je poznat z jejich blogu Woleschko.cz. Ano, jde o magistra Kellyho, alchymistu známého s Werichova Císařova pekaře, figuru historickou, která skutečně žila v našem zlatonosném kraji kolem Jílového. Ve společenství je celkem sedm dětí, dvě Knéblovy, pak Dominika a pak ještě Tadeáš s Josefínou a Míša s malinkou Adélkou.

Kelly je hodný mág a má protivníka, bývalého učedníka Krobota. Ten proti Kellymu tentokrát svolal hnusné troly z dálného severu. Bylo nutno svolat Společenství, aby zachránilo Kellyho vesnici uprostřed lesů. No a zde vypukla potíž.

Dominika se strašně bála trolů a odmítla převzít mobilizační rozkaz! Tenhle devátý díl jsem měl pod palcem já s Ljubou (střídáme se, posledně dělali Kellyho Knéblovi). Takže pro Dodo jsem musel přijít s měkkou verzí: Krobot, když viděl tvrdé odhodlání Společenství, troly odvolal, nicméně je třeba preventivně vesnici očarovat, aby Krobota nenapadlo zase troly zavolat. A basta. Tohle Dodo akceptovala.

Jaká vesnice? To by vás mohlo zajímat. V Praze, v oblasti mezi Řeporyjemi a Butovicemi, pod Jeremiášovou ulicí (ano, pod obchoďákem Makro) leží úžasný skanzen, středověká vesnička. Jmenuje se Řepora a všechny informace najdete na Repora.cz. Opakuji, není to žádný připitomělý Disneyland, je to replika středověké vesničky se všemi náležitostmi, opevněnými branami a kostelíkem počínaje a popravištěm konče. Kolem dokola jsou lesy, u vesnice rybníčky s širou vodou, ve které vidíte raky. Kdyby vás sem spustili z nebe, nevěřili byste, že jste v metropoli. Vedení Řepory je velmi milé a ochotné, na jejich webu najdete kontakty a ze dohodnout i akci po zavírací době (18 hodin), tak jsme to udělali my.

Má to jediný háček – nevede k tomu žádná silnice a není u toho žádné parkoviště, což je samozřejmě dobře a ve prospěch věci! Lze se tam dostat od stanice metra Stodůlky a od ní je to 783 m pěšky, měřeno na Mapy.cz. Na té mapě Řeporu objevíte jižně od metra Stodůlky, uvidíte tam zeleň s rybníky a značku označující ten skanzen. Další info je na Woleschko.cz, Jiří tam dal i galerii.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena