Silvestra jsme s Ljubou strávili na Fuentaventura, jednom ze sedmi heraldických Kanárských ostrovů (jsou ve znaku). Žádná podgerovská historka se neurodila. Bydleli jsme v pidipenzionku Casa Lily ve vesnici Cotillo sto metrů od moře, tedy, pardon, od Atlantického oceánu. Penzionek vypadá asi takto:

No a protože chápu, že vás penzióny na břehu Atlantiku baví hodně málo, dodám poslední fotku, kterou jsem na FV pořídil, na letišti. Mají tam akvárium a v něm Betlém. Takže na Ježíška dejchá kromě oslíka a kravičky i ryba. Nevím, zdali ho tím ohřeje, ale snaha tu je.

Sbohem, sněhuláku
Roztál ná sněhulák, kterého jsme s Dominkou postavili před domem, a roztál i ten druhý, který hlídal jednu z lesních pěšin. Ta je teď špatně schůdná, kryje ji led. Na vrátkách máme K+M+B 2011 a to vše jsou průvodní znaky současného období.

Ale pořád ještě máme žárovčičky na javoru vedle vchodu, za oknem svítí vánoční hvězda a co hlavního, pořád ještě máme vánoční stromeček.
Hájím tezi "stromeček až do mých narozenin" a ty jsou koncem v června, v naději, že ustoupím na kompromisní datum velikonoční. Ještě nikdy se mi to nepodařilo, nicméně pár dnů života jsem vánočnímu stromečkovi až dosud urval. Přesluhuje i ten náš, měl přece zmizet o Třech králích. Takže prý do čtvrtka.

Případ s mečem
Ljuba si k Ježíšku koupila nový meč. Je to bojovnice wu-šu, a krom jiného cvičí s vějířem (válečným) a s mečem. V Perunově ulici na Vinohradech v Praze je čínské středisko bojových umění, mají tam úžasnou tělocvičnu a také tam prodávají vše, co je k wu-šu zapotřebí, tedy i meče. Na snímku zachycen okamžik, kdy Ljuba meč zkoumá za bedlivého dohledu paní bojové uměňové:

Jenže, znáte to. Zkoumání na dvorku je jedna věc a praxe druhá. Odjeli jsme s meči na Fuenteventuru (ano, s meči, taky zkouším jistou wudangskou sestavu) a tam se ukázalo, že ten její nový meč je nějak divně vyvážený a že z něho bolí ruka. Takže se Ljuba rozhodla vypravit se do Perunovy ulice znovu, aby tam meč vyměnila.

Ono to není snadné, to wu-šu centrum není žádné Tesco, a vstup je tam docela obtížný. Většinou mají zavřeno, musíte telefonovat, ozve se vám Číňan hovořící jen čínsky atd. Kdo někdy viděl nějaký kung-fu film, dobře ví, jak se v tomhle světě zachází se žáky. Zkrátka, trvalo to hodně dlouho, než při tom druhém pokusu se Ljubě podařilo dostat se dovnitř. Nakonec ji přijal mladej, s ním jsme se seznámili při koupi meče. No a jaký že má Ljuba problém a ona, že je ten meč špatně vyváženmý a že z něho bolí ruka.

"Ukažte," vyzval ji mladej.
Otevřela pouzdro¨. Ony se meče transportují ve speciálních futrálech. No a ona ten futrál otevřela a v něm...
Můj meč.
Ljuba mečem cvičí mnohem déle než já a jsem tudíž její žák.
Já jsem strýc Podger mnohem déle než ona, leč ona je moje zdatná žákyně.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena