Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996TELEVIZE: Kamarádi zůstanou
Krom ve své době nesmírně úspěšných Kamarádů (režie Vlasta Janečková) psala dramaturgyně Jarmila Turnovská ovšem hlavně televizní pohádky, nejslavnější z nichž zůstává Popelka z roku 1969 s Evou Hruškovou.
I ji režírovala Vlasta Janečková, spoluautorka Kamarádů, nicméně nutno přiznat, že působivé písňová texty, nejznámější z nichž je Janem Třískou interpretovaný "Jen kolovrátku zpívej" (správně Úvodní píseň vandráka) dodal do scénáře Ivo Fischer. Ondřej Suchý, mimochodem, všechny čtyři písničky z Popelky i s notovým podkladem zahrnul roku 1998 do druhé své publikace Písničky z pohádek a dětských filmů, 2. díl. Ale k ostatním pohádkám.
Např. roku 1988 byl - opět v režii Vlasty Janečkové - uveden příběh z malostranského prostředí O zrzavé Andule v titulní roli s Ivou Andrlovou (v roli služebné) a s Janem Čenským jako jejím mileným zelinářem. Roku 1990 následovala pohádka Koho ofoukne větříček (1990) s Filipem Renčem, s Jiřinou Jiráskovou a Jiřím Zahajským. Rok nato pohádka O princi, který měl o kolečko víc (1991), která trochu působí jako alegorie na sametový převrat. Mj. využila Ivy Janžurové, Vladimíra Dlouhého, Vladimíra Brabce, Terezy Brodské, Miroslava Donutila, Pavla Trávníčka a Ivana Trojana. Roku 2001 byla v exteriérech Krásného Dvora natočena Dušanem Kleinem a s Josefem Abrhámem, Hanou Maciuchovou a Luciií Vondráčkovou další Turnovské pohádka O víle Arnoštce...
V mládí ovšem obsadila Turnovskou do dvou filmů i slavná režisérské dvojice Kadár-Klos: Roku 1952 si zahrála servírku v Únosu a roku 1955 lázeňskou divačku v Hudbě z Marsu. Ale to není tak podstatné a chci se přesunout do časů vlastního dětství, kdy se Jarmile Turnovské blížila teprve čtyřicítka a kdy šťastně vzniklo prvých šest dílů Kamarádů s jedenáctiletými hrdiny. Nu, a především bych okamžitě a rád se stolu smetl všechny teorie a zkazky, podle kterých šlo o normalizační suplování Rychlých šípů! Berte to tak v případě druhé série, jestli chcete, ale tady to ale pravda prostě není. Podle Foglara točený seriál Záhada hlavolamu vznikal přece takřka paralelně s Kamarády, anebo tedy jen krátce předtím a doba byla ještě hodně specifická... Herec Petr Štěpánek, manžel režisérky Vlasty Janečkové, si mimochodem zahrál v obou.
Ano! Inspirace Rychlými šípy tu byla - je místy patrná, ale zároveň autorky přiznaně těžily z vlastního dětství. Natolik úspěšně, až bylo prvních šest dílů (1969-71) permanentně opakováno a zvlášť mou generací (narozený jsem roku 1964) občas až zbožněno. Zasáhlo, nic jiného nebylo atd...
Citlivá kamera Vladimíra Plicky zachytila tehdejší Malou Stranu, kterou s režisérkou doslova prolezli (až do posledního zákoutí), a snad se dá i říct, že se do seriálu otiskla část její tehdejší atmosféry. Určitě. Dodnes vzpomínám na Mikulášský chrám, i jak silně na mne působilo chlapce obklopující staré město, i když, pravda, při raných shlédnutích v sedmi, osmi a devíti letech jsem ho vůbec ještě neztotožňoval s Prahou. Tím ale možná lépe! A zrovna tak, jako by mě nikdy nenapadlo ztotožňovat s Rychlými šípy ty čtyři hrdiny zdejšího klub: Honzu (Antonín Navrátil), Válečka (Marek Eben), dceru příslušníka Veřejné bezpečnosti Gábinu (Lenka Pletková) a Ferdu (Pavel Michálek).
První dva dětští představitelé u herectví zůstali (i když nevím, zda ne k vlastní škodě), ale ve vedlejších rolích objevily třeba i Eva Svobodová, Marie Rosůlková nebo František Kovářík (a ve druhé sérii Svatopluk Beneš a Libuše Havelková). Samotnou Jarmilu Turnovskou můžeme identifikovat v roli učitelky. Zvlášť druhý díl - s domnělou ženskou mrtvolou v malostranské zahradě za zdí – už zůstane mým nejoblíbenějším, byť ho dnešníma očima spatřuji jen jako banalitu, a rád mám i závěrečnou (a dnes už naprosto nemyslitelnou) část prvé série s mandlem. Pro připomenutí: Šarmantní Gábina se ujímá mandlování sama a dobro konající klub prádlo roznáší po staropražských domech, po čemž jednomu pánovi v parku věnují psa a ještě si toho pána "timurovsky" vezmou do péče:-).
Nesmírný úspěch šesti krátkých filmů u dětí dovedl tvůrce v letech 1973-74 k natočení dalších sedmi částí, kterými jsem byl jako děcko šokován a... A které jsem považoval za nepochopitelné zhřešení. Ty děti totiž mezitím vyrostly! Přesto se na ně máme dívat. Čas nezastavíš... Atd. Snad byl můj odpor způsoben i tím, že jsem nikdy nenáležel k těm děckům, které se těší na dospělost, ba právě naopak. Po právu jsem se jí vždy děsil. Jako dítěti mi bylo dobře, ale... Ale běda, v druhé sérii už je hrdinům okolo šestnácti a představitel Ferdy se dokonce prý dospíváním tak změnil, že tvůrci postavu "odstěhovali" z Prahy! Kupř. hned první nový díl se dokonce týkal tanečních, kterých jsem se vždycky bál, a v osmé části dělá Gábina jakousi maminku skupině holčiček(!) a zneužije k tomu starou klubovnu, přičemž se nakonec ukáže, že tam chystaly besídku. Nu, a Váleček Marka Ebena se na té besídce uvolí zahrát na flétnu.
Desátý díl pak mírně parafrázuje Foglarovy epizody Rychlé šípy pronásledovány vrátným a Rychlé šípy jdou do Hlasatele, přičemž v časech moderních se už neproniká do vytoužené redakce časopisu, nýbrž rovnou na Kavčí Hory! Vrátným je chlapík střežící Československou televizi a pilně pronásleduje Válečkovy kamarády, kteří s ním hrozně moc chtějí na konkurz... V dalším díle pak tvůrci podle mého seriál docela zabili, když se zbavili staré Prahy a odsunuli hrdiny na venkov a Prázdniny. Dva mladíci se tu navíc seperou o Gábinu, i když uznávám, že byla opravdu hezká (a jistě ještě je), no, a Váleček se pokouší vymalovat chaloupku : -). V předposledním Přepadení se pak týž hoch (ne už ale obézní jako v první sérii, kde Marka stejně krapet vycpávali) stává i středem pozornosti táborových děcek poté, co je raněn, a děcka ho kupříkladu vozí na kárce. Tím vůbec nejlepším z nejlepších se však pochopitelně musí už honem a rychle vyjevit oddílový pionýrský vedoucí sehraný zmíněným Petrem Štěpánkem a... "Tady je nějak smutno!" vyhrkne – a před Gábinou i ostatními zaválí na kytaru, k čemuž se pionýři ihned připojí nadšeným zpěvem.
Ano, právě rozpuštění původně společností neorganizované party v prostředí pionýrského oddílu a tábora bývá seriálu vyčítáno a já osobně se domnívám, že oprávněně. Vlasta Janečková oponuje, že tam "nemohla dát skauty", protože by automaticky narazila, o to ale nejde. Podle mne ta staropražská čtveřice NEMĚLA vůbec být zapojována do širšího kolektivu a jen měla dál... třeba pomáhat lidem. Pražákům. Ano, tak jako kdysi Rychlé šípy... A ne, neodsuzuji přístup tvůrkyň, nicméně si naprosto nedělám iluze o tom, nakolik byl anebo nebyl vynucen. A moc dobře pamatuji na naprosto obdobnou tendenci a situaci v obrázkovém Čtyřlístku, jehož autoři v tomtéž období doplnili pojednou hlavní čtyřku "normálními dětmi" alias "Bukanýry".
Nu, ale na druhé straně musím i uznat, že jsem sám byl pionýr - i bukanýr - a že to bylo povětšinou docela fajn. To už "holt" je ta dětská optika!