Když nastane při schůzce s vaší přítelkyní ta chvíle, při které se zábava ocitne na jakémsi mrtvém bodě, existuje společenská hra - můžete ji zkusit místo obligátní televize, nic na tom není: Vytáhnete ze své knihovny jakýkoliv slovník nebo nějaký díl encyklopedie - určitě něco takového doma máte ještě z těch let, kdy jste studovali - zastrčíte mezi listy knihy palec nazdařbůh, na tom místě knihu otevřete a přečtete vlevo nahoře první substantivum. A máte téma k rozhovoru! Každý z vás musí od té chvíle hovořit jenom k tomuto námětu, něco říct duchaplného nebo zavtipkovat, vzpomenout si na nějakou legrační příhodu a tím se odrazíte od břehu do peřejí improvizované konverzace. Kde přistanete, záleží jenom na zúčastněných.

Tuhle se tak stalo i mně. Vytáhnu tedy anglicko-český slovník, strčím tam prst, otevřu a už je to tady: BED

Zoe se zamyslí a prohlásí, že to bude ještě dlouho trvat, než tato společnost pochopí, že oddělené ložnice a zdravý sexuální život k sobě patří.

Mám námitku: Mnoho žen, zejména vdaných, to odmítá. Připadá jim, že opustit široké manželské lůžko (double bed) znamená opustit manžela, druhá, dlouhodobého přítele a stálého milence v jedné osobě. Společné lože je pro ně jednoduchý, srozumitelný prostor, kde se dá lecos vyřešit nebo na lecos se vyspat. Kdo na to vůbec přišel, spát v manželství odděleně?

Zoe se domnívá, že s tím přišli Američani. Oni se chovají - pravila - jako se chová prase bradavičnaté (Phacochoerus aethiopicus) - svou moc vystavují na odiv tím, že zaberou co nejvíc místa. Začalo to oddělenými záchody: jeho klozet - její klozet. Nyní hrozně letí oddělené ložnice, znak lepší úrovně.

Jako životem ošlehaný člověk míním, že skuteční boháči nikdy nevědí, kde jejich choť tráví právě noc. Jejich zkušenosti nejsou pro naše téma směrodatné. Když ale u nás jste začali na dvojité posteli a váš milovaný po jisté době chce oddělený pokoj pro sebe, nelze to chápat jako upgrade manželských vztahů.

Ano - přiznal jsem - mohou nastat životní situace, kdy dvojitá manželská postel je spíš na překážku. Jsou horší nemoci než chřipka. Taky platí, že manželský sex není horečná milostná schůzka, probíhající na bázi "třikrát není dost".

Shodli jsme se, že určité řešení je v signalizaci; například klást na podlahu čokoládové bonbóny tak, aby naznačily pěšinku.

Třeba si vezmi chrápání - podotkla závěrem Zoe. Manželka chrápe, ty také, a pes, který se to od vás naučil, taky chrápe. Naučí-li se chrápat ještě vaše kočka, jeví se oddělené ložnice jako bezva řešení.

© Petr Kersch, Děčín, duben 2007
(Použitá literatura: Zoe Williams - The Guardian, 13.3.2007)