čili Výročí Friedricha Gerstäckera

Už před prázdninami uplynulo 205 let od narození „toulavého Němce“ Friedricha Gerstäckera: byl i čestný občan Arkansasu a jeho literární dílo částečně známe, aniž to víme.

Narodil se 10. května 1816 v Hamburku. V devíti letech přišel o otce. Ujal se jej strýc z Braunschweigu. Tam vyrůstal; máti - operní pěvkyně - žila v Lipsku. Vystudoval gymnázium. Ctihodné plány, jež rodina měla s jeho maličkostí, jeho povaze neseděly: vlastnil boty z toulavého telete. Nedokončil zemědělskou školu a jedenadvacetiletý, pln ideálů i nereálných příhod zdatně vymyšlených Fenimore Cooperem se jako plavčík dostal na vystěhovalecké lodi Constitution z Brém do Států. Nebyly o moc let starší než on.

V průběhu šesti let prodělal lekci. Poznal syrovou realitu. Pomáhal na farmě a lovil, ale „lovem se mimo romány živit nedá“, stěžoval si domů. Z Ameriky totiž matce zasílal deníkové záznamy. Bez jeho vědomí byly zveřejňovány. Staly se knihou Toulky... (1844). Když vyšla, byl osmadvacetiletý mladík už v Německu. Usadil se v Drážďanech. Uzavřel sňatek. První knihu potkal zářný úspěch, i sveřepě psal. Zlatokopové v Arkansasu (1845, česky 1929 jako Regulátoři v Arkansasu) a Piráti na Mississippi (1848, česky 1910) jsou díla známá dík filmovým zpracováním (Pirates of the Mississippi - YouTube).

Friedrich Gerstäcker

Do Ameriky včetně jižní se vrátil: v Kristových letech a přes Tahiti (stejnojmenný román vydá roku 1854). Putoval i do Austrálie, aniž dbal rodiny, a psal romány Dva trestanci (1857) a V buši (1864). Pouť kolem světa ukončil, v Německu byl zpět roku 1852. Vznikly povídky inspirované jižními moři Ostrovní svět (1862), 1855 zveřejnil pod titulem Do Ameriky (1855) šestidílný cestopis. Dodnes je pramenem, co se průzkumu německého osídlování Nového světa týká. A vydal další díla. Román Dobrodružství Fritze Wildause na moři i na souši (1854) a sbírku Z námořnického života (1857). Amerika dál vábila. Ani bědná existence jeho tří potomků mu nedokázala zabránit, aby se nevrátil za Atlantik (1860-61). Výsledek? Cestopis Osmnáct měsíců v Jižní Americe a jejích německých koloniích (1862). Choť se, pravda, Friedrichova návratu nedožila.

Roku 1862 navštívil Egypt a Etiopii, a když se vrátil, vzal si devatenáctiletou Holanďanku a ještě dvakrát se stal otcem. Z Nového světa mu zbývalo poznat jen Ameriku Střední, Karibik. Ujít si je nenechal, jak dokládá cestopis V Mexiku (1868), a s velkými dějinami se jeho osud proťal dva roky nato: Němci vpadli do Francie, byl válečný zpravodaj. V Brunšviku však podlehl mrtvici po nepokorném konfliktu s policistou. Bylo mu padesát šest a za následujících sedm let vyšly jeho populární spisy ve 44 svazcích. V češtině se jeho první próza objevila roku 1874. Jistěže ovlivnil řadu autorů. Včetně tvůrce cyklu Nobody Roberta Krafta a Karla Maye:

Extrémně plodný Gerstäcker vyprodukoval i zajímavou práci o Lovech na medvědy na divokém západě, která u nás vyšla roku 1916, a sepsal příručku o střelbě z pušek a brokovnic (1848), publikaci Dobrý lov (1857) i svědectví o Lovu kamzíků v Tyrolsku (1857). Poutavé jsou třísvazkové Mississipské obrázky (1847-1848) a Americký les (1849). Neúspěšně zkoušel štěstí jako dramatik (Pytláci, 1864) a diskutabilní je přínos Mistra nejmenším. Chtěl se i na tom poli etablovat knihami Malý velrybář (1856, česky 1920 jako Dobrodružství malého velrybáře) a Malý kalifornský zlatokop (1857), ale i příhodami páru medvídků Pätz a Putz (1865). Pro školy napsal na zakázku Svět v malém pro svět malých (1857) a ještě mou generaci měly šanci zaujmout výbory z povídek Noc na velrybě (1966), Zlaté pruty (1974) a Pevnost u Solného brodu (1968, znovu 1974). Posledně zmíněná kniha obsahuje i poutavý Útěk přes Kordillery.

Literární cena nazvaná jeho jménem je od roku 1947 nejstarší německou metou za literaturu pro mládež a roku 1979 byla v Braunschweigu pod vlivem Společnosti Karla Maye (ustavené deset let předtím) založena Společnost Friedricha Gerstäckera. Od roku 1982 provozuje muzeum. Co mi ale připadá nejzvláštnější? Psal i hororové povídky. A překvapivě dobře. Vyšly ve svazku Tajemné a zlověstné příběhy (1862) a klasická je ta povídka o posunech jedné německé enklávy v čase: Germelshausen (1860). U nás přeložil Tomáš Kratěna pro knihu Mrtví jsou nenasytní. Duchové a strašidla v německé povídce (1992) a roku 1947 vznikl podle ní divadelní muzikál Brigadoon zfilmovaný v letech 1954 a 1966; v první verzi hraje Gene Kelly, v druhé Peter Falk. I dnes zaujme ta „pra-sci-fi“ co důkaz autorova talentu: