Národní fenomén si chystá dárek k padesátinám

Nakolik si ceníme našich specifických fenoménů? Padne-li taková otázka, je jasné, že přijde řeč na Járu Cimrmana. Už se málem stal „Největším Čechem“, ale když ho správci ankety vyřadili, vyhrál Karel IV. Teď se však objevila myšlenka hodná samotného Mistra. Jejím cílem je, aby se nahrávky cimrmanovských představení mohly distribuovat na webu – legálně a zdarma.

Je to idea, za níž stojí Filip Smoljak (vzdává se své části autorských práv) a politická strana Piráti, což má logiku. Navíc je to idea přímo cimrmanovská. Vyznívá asi takto: Češi si cení svého génia natolik, že ho budou mít zdarma. Respektive kdyby ho zdarma neměli, hrozilo by, že si ho až tak moc cenit nebudou. Působí to jako nápad samotného Cimrmana a bude to pěkný dárek k jeho padesátinám (první veřejná zmínka o něm zazněla 16. září 1966 na vlnách rozhlasu).

Aby bylo jasno, to není výsměch ani Cimrmanovi, ani jeho autorům, ani fanouškům cimrmanovského kultu. Je to ocenění analytických schopností Cimrmana, které se projevují tu chtěně, tu nezamýšleně. A k nim nepochybně patří i fakt, že zná své Čechy a ví, koho, jak a s jakou vůlí dokážou ocenit.

Fenomén Cimrmana může působit jako gymnaziální humor nyní již poněkud seniorních autorů. Jedni řeknou, že ten humor demaskuje české národní stereotypy se vším špatným, co obsahují. Jiní namítnou, že svou laskavostí je naopak upevňuje. A když Filip Smoljak vyrukuje s peticí Vraťme Cimrmana národu, zní to pateticky až nabubřele. Jenže...

I ti, kteří nemilují ani Cimrmana, ani Svěráka se Smoljakem, ani kult kolem nich, mohou uznat, že ten fenomén hranice gymnaziálního humoru dost překračuje. Kdo nevěří, může se přesvědčit v mediální databázi. Z původních hlášek už jsou nejen národní průpovídky („my nesmíme ani naznačovat“), ale i argumenty vážné debaty. „Je to sprostý vrah, nebo přinejmenším sprostý podezřelý,“ říká Cimrmanův inspektor Trachta. A teď hádejte, kolikrát jste výraz „sprostý podezřelý“ četli v novinách (jen v LN téměř stokrát). Označuje neblahý fenomén, kdy „orgány“ přezírají jednotlivce a tak svůdně snadno tu zatýkají, tu uvalují vazbu, tu archivují vzorky DNA.

Cimrman je český fenomén se všemi plusy i minusy. Podobně jako třeba tramping. Tak jako si Češi postavili své „arizony“ kolem Vltavy či Sázavy, sami si vymysleli i svého génia. A teď si ho možná užijí i zdarma.

LN, 25.2.2016