Události v umění roku 2018

V roce 2018 jsme měli v ČR možnost zhlédnout několik mimořádných výstav, z nichž se zmíním o dvou, pořádaných Národní galerií: Úšklebek století (mapující dílo Jiřího Koláře) a František Kupka 1871–1957. Druhá z obou jmenovaných výstav byla recenzována v časopise Art + Antiques jeho redaktorem Janem Skřivánkem. V recenzi Retrospektiva Františka Kupky se ovšem Skřivánek věnuje spíše tomu, proč se Kupka - navzdory svému nezpochybnitelnému významu - nestal světovou uměleckou veličinou, než dílu samotnému. Je to škoda, která je naštěstí kompenzována existencí dnes už klasické monografie Ludmily Vachtové (vydané roku 1968), jakož i letošní monografii z pera Karla Srpa.

Obě výstavy byly - krom jiného - připomínkou toho, jak dlouhodobě přínosná je pro české umění orientace na Francii. V tomto ohledu nejpoučnější byla výstava Naše Francie pořádaná Památníkem národního písemnictví, která byla věnována francouzské poezii v českých překladech a ilustracích. K výstavě vyšla stejnojmenná kniha; stojí za pozornost!

xxx

Ve vydání 5 plus 2 z 21. prosince 2018 byla jako obrazový doprovod rozhovoru s Ivanem Mládkem otištěna reprodukce Mládkova obrazu Dopadení doktora Ratha. Obraz mi připomněl jiný obraz, jenž byl vystaven letos v červenci v pražské Galerii kritiků: Jeho autorem je Michal Tomek a jmenuje se Lubomír Štrougal zatýká Rudolfa Baráka v přítomnosti Antonína Novotného 30.1.1962. Kdybych žil v Blansku, usiloval bych o to, aby tenhle obraz blanenská radnice koupila a trvale vystavila ve svých prostorách. Byla by to taková malá náplast za letošní odchod nejznámějšího z Blanska pocházejícího spisovatele, Pavla Řezníčka.