INFORMEL: Nápady Evy Hubatové
O víkendu skončila výstava „Fotoinformel“ fotografky, výtvarnice a ilustrátorky Evy Hubatové v Západočeské galerii. V Pražské ulici 13 v Plzni prezentovala část svého díla. Fotoinformel má přitom základ v informelu alias směru adorujícímu spontánní a spíš abstraktní malbu. Takto Eva dělá pokusy od roku 2008, přičemž obyčejně vyjde z foto-záznamu omšelé zdi, zídky, zašlého zákoutí, skládky šrotu atp. V počítači pak přírodu posune.
Pro tuto techniku má vlastní ochrannou známku přiznanou jí Úřadem průmyslového vlastnictví roku 2014. Svou volnou tvorbu již zveřejnila ve čtyřech monografiích Fotografický informel (2008), Fotoinformel (2009), Touha duše (2011) a Fotoinformel 5 (2013); opakovaně vystavuje v Německu, uspěla na Slovensku anebo v Seymour Arm Art Gallery (Britská Kolumbie). A benefiční výstavu jí uspořádala Francouzská Aliance v Lusace.
Aktuální výstava představuje orfismus = směr inspirovaný hudbou a poezií. Spolupracovala tím s psavci Petrem Šváchou, Romanou Schuldovou, Jarmilou Flakovou a Emilií Uldmannovou. Samostatná část výstavy pak vyrašila ze spolupráce s Karlou Erbovou, Evou Válkovou a Václavem Gruberem, letošními jubilanty.
Orfismus ale podnítily taky skladby - hned několika členů Západočeského hudebního centra (Jiřího Bezděka, Karla Pexidra, Romany Schuldové, Michaely Augustinové). Kolekce stejných nebo podobných obrazů (nutno říct, že fakticky odrážejí světy rozličných hudebních nástrojů) byla už prezentována na pražské HAMU - a ještě prestižnější realizaci uspořádalo Národní muzeum a historické budově Českého muzea hudby.
Jisté pocty se Evě dostalo taky od komponisty Václava Benjamina Špírala (pro Evu, klavír a trubku složil Šmíral Tři věty Evě Hubatové).
Fotografování se Eva věnuje od roku 1996, dvacet let nato se dostala do Oxfordské encyklopedie a od roku 2018 je laureátkou mezinárodní ceny Golden Europea - za významnou kulturní a uměleckou činnost a přínos fotografii. S autorkou jsem již hovořil zde:
