Po nevojenském využití vojenských signálů přímo volala hudební jevištní forma, v níž se velkolepě vyjímaly zejména jezdecké uniformy – opereta. Když měla v budapešťském Divadle komedie (Vigszinház) 22. února 1908 premiéru opereta Imre Kálmána nazvaná Tatárjárás (Vpád Tatarů), pochválil Pester Lloyd (23. února) obratné použití vojenských motivů a signálů.

O rok později – v lednu 1909 – byla opereta uvedena ve Vídni pod přiléhavějším názvem Podzimní manévry (Herbstmanöver). Po premiéře konstatoval referent deníku Neue Freie Presse (23. ledna), že velice příjemně zněly vojenské signály, které skladatel pilně využívá.

Že je Kálmánova hudba postavena na uherských melodiích a vojenských signálech, zaznamenal po premiéře Podzimních manévrů v pražském německém Novém divadle i Prager Tagblatt. Ten se ale k uvedené operetě vrátil 2. srpna 1909 dokonce fejetonem na první straně poledního vydání.

Nastal totiž problém – celá opereta se změnila v signál, který vyvolal ne přímo bouři, ale aféru. Obveselující figurou tady byl kadet-důstojnický zástupce v záloze povolaný na manévry, nešika a absolutní ignorant ve věcech vojenských, účetní jménem Wallerstein, a byl to žid.

Zablýsklo se z Brna, kde sionističtí studenti demonstrovali s tím, že je tu zraněn jejich národní cit. Židovští studenti v Praze zvolili mírnější formu, vznesli námitky u ředitelství divadla. Představitelé izraelitské náboženské obce se usnesli svolat zasedání, aby k postavě Wallersteina zaujali stanovisko. Věc byla nepříjemná; v té době už zesnulý vrchní kantor a ředitel kůru v Maislově synagoze se totiž jmenoval Wallerstein. Kromě toho byl majitelem renomované pěvecké školy, která i za vedení jeho syna Konráda vychovala řadu významných pěvců pražské operní scény; byli to např. Karel Burian, Emil Pollert, Emil Burian, Zdeněk Otava a Marta Krásová. Ředitel divadla Angelo Neumann situaci zklidnil ujištěním, že zabrání všemu, co by mohlo vzbudit pohoršení. Výsledek byl, že se nadále v Praze figura jmenovala Hallerstein. Hrál ho pan Gustav Loewe a byl pokoj.

Prager Tagblatt v uvedeném fejetonu označil všechno za nesmysl, protože kdyby mělo být dopřáno sluchu takové na scestí přivedené přecitlivělosti, musel by z divadelních prken zmizet Shylock a přestaly by kolovat tisíce židovských anekdot. Navíc židovský popleta není postava směšná, ale komická, a ve Vídni jeho představitel Max Pallenberg nikoho nepohoršil, nýbrž vyvolával salvy smíchu. Ani Kálmánovým úmyslem nebylo útočit na židy – původně se jmenoval Karl Koppstein.

**********

Z právě vydané knihy Milana Hodíka a Pavla Landy: SIGNÁLY, aneb Ještě se troubí a bubnuje.